Dobrý den,
mé dceři budou zanedlouho 3 roky a stále se nechce vzdát "miminkovských výhod".
Je chytrá, šikovná, ale v některých věcech naprosto ustrnulá..nechce se za žádnou cenu vzdát dudlíku na noc, částečného kojení a plen..zkusila jsem všechno možné, ale vždy to ztroskotalo.
Vím, že já jsem rodič a já rozhoduji, ale pořád jsem doufala, že na nějaké věci není ještě zralá a připravená, a že k tomu časem dospěje a půjde to po dobrém, ale evidentně jsem se spletla. Vše jí vysvětluju, že už není miminko, ale holčička, a co to pro ni znamená. Ona se vždy okamžitě začne dohadovat, že není holka, ale že je miminko.
O tlaku okolí se asi nemusím ani zmiňovat..Je jediná možnost být radikální a vše zrušit?
Děkuji za odpověď.
Hezký den, milá 🙂,
jakým způsobem jste zkoušeli jednotlivé věci odbourat, nahradit?
Ideálně je začít s jedno u věcí a na tu se soustředit. Když se snažíme o několik věcí najednou, pak v 99 % nejde nic. Na dítko je to mnoho změň, mnoho jeho bezpečných bodů, které jsou změněny a je to pro něj náročné. Proto se bude o to více, zuby nehty držet, abys mu to bezpečí nebrala.
Chápu, že tlak okolí bude asi náročné ustát, na druhou stranu ani jedna "z miminkovských výhod" (mimochodem hezké pojmenování 🙂), které jsi popsala, nejsou nic extrémního, co by v jejím věku bylo nutno řešit radikálně a za použití třeba hrubé síly a slziček.
Neznám úplně podrobnosti, takže nemůžu poradit na 100 % konkrétně, ale co může obecně fungovat.
Opravdu vzít jednu věc, tu nejpalčivější. Dejme tomu, že to budou plínky. Malé vysvětlit, proč je fajn, když už plínky mít nebude. Dát ji argumenty. Například: při cestě k babičce už plínky maminka nebude muset dávat do tašky, a místo toho tam bude mít místo na oblíbeného plyšáka, který může babičku navštívit.
Ušetří Ti to hodně práce, můžeš zapojit i přírodu, že to ušetří přírodu, i kdybys měla látkové plínky, tak to ušetří vodu a zůstane více pro kytičky, stromečky, zvířátka. Všechny tyhle argumenty, které tě napadnou. Někdy můžeš mít pocit, že tohle ještě nepochopí, ale kolikrát můžeš být překvapena, co děti zaujme. Tím pádem, čím více argumentů, tím větší pravděpodobnost, že ji něco zaujme, to něco proč jí dává smysl na tom něco změnit.
Samozřejmě si hrát s panenkami, plyšáčky, kdy jsou ve stejné situaci, nosí plínky a najednou zjistí, že už nemusí, že mají panenky úplně stejný nočník jako máte vy doma (i kdybyste ho neměli, tak jej nakresli na papír).
Čím více si s tím budeš hrát, tím to půjde lehčeji.
A pak je tady druhá část, tak nejdůležitější a to jsi Ty. Rozhodnout se sama v sobě. Zda jí chceš dát volný průběh, a pak opravdu respektovat, kdy ona bude chtít. S tím samozřejmě, že ji budeš pomocí výše zmíněných věcí ukazovat možnosti.
Nebo si řekneš, že takhle ne a dítko bude dělat, co já si myslím, že je dobře.
Nic není dobře ani špatně, důležité je, aby ses Ty rozhodla. Protože, když Ty jsi nerozhodná, pak Ti jen malá zrcadlí Tvé rozpoložení.
Trochu z Tvých řádků vnímám rozpolcení, kdy máš na jedné straně tu svobodu pro dítko a to, že by to nějak mělo být. Jsou nastavená nějaká pravidla, která se dodržují, protože jinak vyčuhuješ z řady.
Klidně napiš, máš-li k tomu další otázky nebo bys ráda ještě popsala více k Tvé situaci 🙂.
Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů