Stěhování kamaráda. Jak dcerce pomoci zvládnout odloučení?

Dobrý den,

mám dotaz, jak pomoci dceři.

Dcerce byly v listopadu 3 roky. Jsme na vesnici, dětí je tu spousta, ale ven moc nechodí. Po vsi jsme chodili neustále sami. Když jsme jednou za týden potkali maminku s prckem, byl to svátek a to šli jen honem hoďku ven a už zase domů. My jsme zvyklé trávit většinu dne venku. V létě jsme venku pořád, domů chodíme snad jen spát a na oběd 😁,ale i při nevlídném počasí chodíme hodně ven. Před 1,5 rokem se na vesnici přistěhovala maminka s o rok starším synkem a také jsou "hodně venčící typy" 😁, hned jsme se skamarádili, děcka také. Od té doby spolu chodíme ven několikrát v týdnu, vyrážíme do jiných obcí na jiná hřiště a krátké výlety. Děti se mají moc rády, dáváme si dárky na svátky, narozky, Vánoce. Děcka společně chodí do stejné školky, a i přesto se na sebe odpoledne těší. My si s maminkou sedly také maximálně a pořád si máme co říci.
Jenže teď se mají v létě o prázdninách stěhovat do města, cca 20 km od nás. Dcera o tom ví a kdykoliv se to zmíní, hrozně pláče, že už nebudou spolu chodit ven. Sice jsme jim vysvětlili, že se budeme stále navštěvovat, oni k nám, my k nim, ale dcera moc dobře chápe, že už se neuvidíme denně. Že nebudou chodit spolu do školky, že už nepůjdeme ven na procházku a jentak nezazvoníme na dveře, jestli se nechtějí přidat. Mně samotné je z toho velmi smutno, ale jsem dospělá, takže stěhování chápu a věděli jsme od začátku, že jednou to přijde.

Jak dcerce pomoci zvládnout toto období?

Když se jí někdo zeptá, jaké má kamarády ve školce, mluví jen o tomto. Hodně se na něj upnula a i on na ni. Jinak kamarádka má ještě roční holčičku a já mám 7měsíční, takže sourozence obě děti mají.

Předem děkuji za Vaši odpověď.