Sourozenecké boje. Poradíte, prosím?

Hezký den, milá maminko,

příchod nového človíčka do rodiny je vždy obrovská změna. Koukni se na to z Tvého pohledu, kdy už jsi dospělá, tušíš, co znamená mít další dítko, co to sebou obnáší a stejně jsi jistě za ten rok a půl byla nesčetněkrát překvapena různými situacemi, Tvými pocity a emocemi.

A teď koukni, že je Ti teprve 3,5 a přijde někdo úplně nový a vyžaduje hodně pozornosti od všech a Ty vlastně nevíš, jestli to tak bude pořád nebo se to změní. Netušíš nic, i když Ti kolem všichni říkají spoustu věcí, je to pro Tebe těžko uchopitelné.

Takhle nějak se cítí Tvoje dcerka a ano bohužel často slova, jako už jsi dost velká, jsi starší, máš mít rozum atd. nejsou úplně dobře zvolená. Starší může mít pocit, že mladší může vše a vždy. Každopádně je super, že si to uvědomuješ a chceš s tím něco začít dělat. Děti jsou kouzelné v tom, že jsou velmi flexibilní a rády se učí novým věcem, návykům a situacím.

Ve vašem případě to přímo vybízí k tomu, abyste si s dcerkou udělali společné chvilky o samotě (bez mladšího). Mít společné pravidelné procházky, čtení, hraní, cokoli tak, aby dcerka věděla, že tady pro ni pořád jsi Ty i tatínek. Aby věděla, že má vaši pozornost, i když už je bráška na světě.

Zároveň v konfliktních situacích nebýt soudce, ale pozorovatel.

Pro bližší specifickou radu bych potřebovala více indícií od Tebe, jak to u vás doma vypadá, co děláte, neděláte, co už jsi zkoušela, nezkoušela. Připoj se do facebookové skupinky Životem s dětmi - sdílení rodičů nebo mi napiš a domluvíme si konzultaci, která bývá nejkratší cestou k tomu, aby sis doma pořešila, co je potřeba 🙂.