Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jsem už zoufalá. Malá je od miminka hodně hyperaktivní, pořád skáče, lítá, ale hlavně od miminka pořád utíká a všechno ze země dává do pusy. Nemůžu s ní jít ani na hřiště, lidi koukají, co to proboha je a já už nevím, co a jak, aby to nedělala.
Moje nervy už jsou z toho úplně v háji.
Děkuji
Hezký den,
rozumím tomu, že je to náročné, když potřebuješ být pořád ve střehu, jestli někam neuteče nebo něco nesní. Potom je jasné, že jsou nervy na pochodu.
V první řadě se Tě chci zeptat, jestli máš čas na sebe. Kdy jsi sama, jdeš na procházku, přečteš si knížku, ... Potřebuješ opečovávat i sebe, abys právě měla více trpělivosti a řešila věci trochu z odstupu. Když jsme v tom pořád bez sebemenší přestávky, tak se velmi rychle dostáváme do tlaku sama na sebe a trpělivost na "výstřelky" dětí je nulová.
Bohužel nevím, kolik má malá ročků, proto se mi hůř odpovídá.
S malou si zkuste nastavit pravidla. To znamená, když jsme venku na chodníku, která je kolem cesty, jdeme spolu za ruku. Abys ty byla v klidu, že je v bezpečí. Jsi-li někde na hřišti, na louce, v parku zkrátka v bezpečném prostředí, tam ji nechej pobíhat si, jak chce.
Jak ji naučit chodit za ruku? Pořád, pořád a pořád vysvětlovat, proč je to potřeba, že jde o bezpečí. Říct ji, že si můžete spolu povídat, zpívat, nějakým způsobem ji to udělat zajímavé.
Jestli na to není vůbec zvyklá, dělejte malé procházky, kdy je potřeba jít za ruku. To znamená, co nejdříve do parku, lesa na louku. Aby si na to zvykala postupně.
Co se týče toho, že všechno zkouší a pojídá, zkus jí vysvětlit, co to je a k čemu se to používá, proč to potřebuje zůstat na zemi (třeba hlína, aby mohly růst rostlinky, stromy, měli jsme po čem chodit). Říct ji, že do pusy se dává jídlo, zmínit nějaké její oblíbené, to co zná. A v neposlední řadě, být jí pořád nablízku. Vím, že je to náročné období, ale opravdu se vyplatí být v tomto důsledná.
Jako poslední bych ještě zmínila Tvou poznámku, že se na vás okolí kouká skrz prsty.
Nech je koukat. Ty víš, že jste v procesu, že se to učí malá i Ty a je to úplně normální. Opravdu se to děje běžně. Chodí za mnou spousta maminek, které řeší totéž, že se jim dítko venku vzteká, leží na zemi a lidi koukají. Ano, je to normální, dítko zkouší, testuje a zjišťuje. Může to být v začátku trochu o tom si to připomínat, ale opravdu není důležité, co si myslí kolemjdoucí. Důležité je to, že ty děláš maximum, abyste si to s malou společně začaly užívat.
Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů