Dobrý den,
syn, 6 let, od 2,5 chodí do školky, vždy se tam těšil, má tam kamarády. Před měsícem musel na týden do jiné školky, jednalo se pouze o 4 dny, večer pláč, že tam nechce, ráno to samé, jako důvod řekl, že mu je po mně smutno. Během dne už však byl dle učitelek úplně v pohodě.
Nyní nastoupil zpět do své školky, stále však pláče i brzy ráno, budí se s brekem. Je v poslední době precitlivělý, kvůli všeho se uráží, pláče, nechce se bavit s cizími dětmi. Snažila jsem se s ním promluvit, zda se něco stalo, někdo mu ublížil, tvrdí, že ne, že mu jen je po mamince smutno.
Je to v 6 letech v pořádku?
Mám o něj obavy, jak zapadne do kolektivu ve škole, jak tu změnu ponese, začíná to být velmi náročné.
Děkuji
Hezký den,
paráda, že se s ním snažíš mluvit a zjistit, co se v jeho tělíčku a hlavě odehrává. V 6 letech je normální, že chce cítit bezpečí, chce být s mámou. Dopřej mu teď sebe co nejvíce v čase kdy jste spolu.
Nevím, jakou formou s malým mluvíš ohledně jeho pocitů a toho, co zažívá. Co je velmi přínosné, je "zjišťování" situace pomocí hry.
Hrajete se si plyšáky, autíčky, čímkoli a mluvíte za tyto hračky. Ty směřuješ hru k podobné situaci, která se u vás doma děje. Například, že medvídek Honzík, jde do školky a říkáš, co tam dělá, jak se cítí atd. A Tvůj klouček bude mít zase třeba hrošíka Frantu a ten taky půjde do školky. Budou si ve školce hrát a budou POPISOVAT, co se jim ve školce děje, jak se tam cítí. Velmi často se pak můžeš dozvědět různé věci, které by dítko normálně ze sebe ven nedostalo.
Držím palečky a máš-li k tomu nějaký dotaz, klidně napiš 🙂.
Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů