2,5letý syn všechny kouše a bije. Co s tím?
ZodpovězenéDobrý den,
už si nevíme rady. Máme 2,5letého chlapečka a roční holčičku. Syn ještě před narozením dcery hodně kousal, v radosti, při hře i ve zlosti. Ale teď asi 3 měsíce zpět se k tomu přidalo ještě bití a štípání. Dělá to nám rodičům, sestřičce, někdy to zkusí na prarodiče, ale to je spíš výjimka.
Beru, že se snaží vynutit si pozornost, žárlí, moc se mu snažíme věnovat, někdy mám pocit, že i na úkor dcery. Ta se začíná také dožadovat pozornosti. Syn začal používat ječení, hooodně hlasité a pronikavé, tak se to malá po něm taky naučila. Přitom si ale dávám velmi záležet na tom, abych synovi i dceři hned odpověděla na jejich dotazy nebo požadavky, ať už vyhověním, nebo upozorněním, že něco dodělám, a pak se mu budu věnovat.
Už si nevíme rady, jsme z toho dost nešťastní. Můžete nám poradit, co s tím?
Děkuji moc.
Nejnovější otázky z poradny
- Počůrávání u 6 letého dítěte. Je to stresové? Jak to řešit?
- Odplenkování 2.5 letého dítěte. Jak ho naučit čůrat a kakat do nočníku nebo z...
- Mám dilema. Kdy dát syna do školky?
- Syn vydává zvuky. Ignorovat nebo na to upozorňovat? Nebo počkat, a když se ne...
- Syn, 3 roky, neposlouchá. Co mám dělat, aby to bylo lepší?
- Mateřská škola - dilema. Jaký je tvůj názor?
Hezký den,
děkuji za dotaz, zrovna se nacházíte v období, kdy je spousta nových věcí pro vás pro všechny.
I když už je to rok, co máte v rodině dalšího člena, pořád je to něco nového s čím se syn potřebuje sžít. Jak sama píšete z velké pravděpodobnosti si tímto způsobem říká o pozornost. Píšete, že se mu snažíte věnovat maximum času, někdy i na úkor sestřičky, tady se nabízí otázka k zamyšlení, která nemusí být úplně příjemná (bohužel nemám od Vás více informací, takže neznám odpověď ani Vaše bližší pocity).
Když mu věnujete čas, jak se u toho cítíte? Co to ve Vás způsobuje? Opravdu upřímně, určitě to není o tom, někoho soudit, ale o tom, abych Vás přivedla k podstatě celé věci.
1. Jak se tedy cítíte? Děláte to proto, aby přestal křičet, aby byl klid, aby nebyl smutný, aby... Vemte si papír a doplňte si to své, co tam opravdu cítíte.
2. Jak se cítíte v té chvíli vůči dceři?
3. Pak si vemte druhou část papíru a napište si, jak byste se u toho chtěla cítit, co byste se synem chtěla prožívat? (Uvolněně, bez stresu, bez tlaku, radostně, ...). Co byste chtěla cítit s dcerou? A v neposlední řadě, jak byste se chtěla cítit Vy?
A na závěr si napiště 3 kroky, díky kterým byste se tak opravdu mohla cítit. Co můžete reálně teď udělat (čas pro sebe, větší důslednost, více zapojení syna do běžných činností, cokoli co Vás napadne...).
Jak jsem psala, nemám bližší informace a pro hlubší poznání jsou potřeba, můžete se se mnou spojit na konzultacích www.zivotemsdetmi.cz/konzultace nebo se přidat do naší fb skupiny Životem s dětmi - sdílení rodičů 🙂
Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů