1,5leté dítě u jídla nechce sedět, musím za ním všude běhat. Co s tím?
ZodpovězenéDobrý den,
mám rok a půl starou holčičku, která na začátku příkrmů velmi pěkně seděla v jídelní židličce a jedla bez problémů. Když ale začala odmítat jídlo, dali jsme jí do ruky hračku nebo pustili pohádku a vše šlo bez problémů - najedla se, napila a byla spokojená. Jakmile ale začala kolem 14. měsíce sama chodit, je těžké ji udržet v jídelní židličce. Vůbec nechce u jídla v židličce sedět a papat, musíme za ní všude běhat a častokrát už nepomůže na udržení pozornosti ani hračka nebo pohádka v TV. Je zajímavé, že vždy, když jíme my, chce sedět na nás a jí z našeho talíře - to jí to sezení při jídle nevadí, ale když má sedět sama v židličce a my jíme u stolu hned vedle ní, strašně se vzteká a nechce jíst. Jakmile ji vezmeme k sobě, vyjídá nám talíř, dělá kolem sebe (samozřejmě) strašnou paseku, ale aspoň se nají - no, my moc bohužel už ne.
Už nevím, jak ji naučit na jídelní židličku, aby pochopila, že to je její místo u stolu a že u jídla sedíme, všichni. Neběháme. Zkoušeli jsme ji i posadit na židličku vedle nás (podložili jsme židli polštářky), ale ani to nepomohlo - buď chce sedět na nás, anebo za ní musíme běhat (když zrovna my nejíme).
Poradíte nám, co s tím?
Děkuji, Karolína
Nejnovější otázky z poradny
- Problém s jídlem u syna, 2 roky. Poradíte, prosím?
- Dvouleté nemocné dítě neji. Jak dlouho to takhle dcera dokáže zvládnout?
- 15měsíční syn je vesměs na mateřském mléku. Jak to řešit?
- Odmítá jídlo. Může to být antibiotikami?
- 16měsíční dítě, mixovaná strava, alergie. Jak dál?
- Syn, 9 let, neodpovídá váhově tabulkám, nelíbí se mi přístup jeho pediatra. P...
Dobrý den, Karolíno,
děti v tomto věku toho mají hodně na práci. Jejich pozornost a zájem se mění z minuty na minutu. Dále také v tomto věku můžeme často pozorovat chování: „hraje se moje hra, podle mých pravidel“. Pokud se dcera sama posadí (i když vám na klín) a baští z vašeho talíře, hra je její. Ve chvíli, kdy dceři připravíte její jídlo a posadíte ji do její židle, ztrácí nad hrou kontrolu. A to bývá ten největší kámen úrazu. Pokusím se shrnou pár základních způsobů, jak se z tohoto začarovaného kruhu vymanit:
1. Skoncujte s hrou. Dostatečně dopředu dítěti oznamte, že se jde jíst. Pokud dojde ke vzteku a odmítání, alespoň bude mít dostatek času se uklidnit. Když jíte někde venku, nebo i doma je v pořádku ochutnat z cizího talíře. Ale nikdy by dítě nemělo z vašeho talíře jíst. Opakujte dítěti, že toto je vaše porce a ona má na svém talíři.
2. Zahoďte pultík a přisuňte dětskou židli ke stolu. Vhodné jsou rostoucí židličky, které zajišťují vhodnou polohu, a navíc je dítě součástí dění u stolu.
3. Servírujte, pokud možno, stejné jídlo celé rodině. Mohou být nějaké odlišnosti, ale základ by měl být stejný.
4. Omezte příležitosti konzumace jídla mimo jídelnu. Je jednoduší křupky nebo kapsičku dítěti dát jen tak do ruky, ale tím podporujete myšlenku, že se u jídla nemusí sedět. Dítě pak nerozumí, proč jednou může pochodovat (což je zábavnější) a musí sedět u stolu.
5. Zkraťte dobu jídla na minimum. Když dítě posazujete, jídlo by na stole již mělo být připravené. Jídlo by nikdy nemělo trvat déle než 20 minut.
Může se stát, že pokud zavedete nová pravidla, dceři se to nebude nejdříve líbit. Ostatně jako jakákoliv jiná změna. 🙂 Nenechte se odradit prvotním bojkotem. Jídlo je pro děti velmi silná vyjednávací pozice! Často jsou totiž rodiče schopni udělat/slíbit téměř cokoliv, aby se dítě posadilo a normálně se najedlo.
Tak hodně štěstí a pevné nervy!
Jitka
tel.: +420 792 309 830
web: www.skolapapani.cz
mail: jitka@skolapapani.cz