Vývojová dysfázie. Nemůže to být náš případ?

Dobrý den,

mám 3,5 letého syna, který má velké problémy s mluvením. Do tří let nemluvil téměř vůbec. Za poslední půl rok došlo sice k velkému zlepšení, ale pořád je strašně opožděný. Používá sice čím dál více slov, ale stále si vytváří “svůj jazyk”. Prostě věci pojmenovává jinak. Snažíme se ho motivovat, aby po nás opakoval, ale moc to nejde. O nějakém skloňování slov nemůže být ani řeč. Co se týká vět, zvládne říct např. “ tati jede”, ale spíše používá jen svoje výrazy.
Dalším problémem je také jakási psychická nevyrovnanost. Je to dítě, které má pořád nějaký problém a neustále pláče nebo se vzteká kvůli hloupostem. Vím, že je to u dětí normální, ale u nás je to extrém. Pořád řeší v jakém hrnku má pití, jaké číslo trolejbusu přijede, atd. Pořád hrozně řeší čísla, obzvlášť datum. Když máme např. někam jet, potřebuje vědět kolikátého zrovna bude.
Přijde mi ale inteligentní, všechno chápe, bez problému nám rozumí, pozná všechna písmenka abecedy a výborně je na tom také motoricky. Od 2,5 let krásně jezdí na šlapacím kole (bez bočních koleček).
Samozřejmě jsem se vše snažila řešit s naší paní doktorkou, ale Tobiášek u ní vůbec nespolupracuje, většinou se vzteká a chce jít pryč a paní doktorka nad tím jen mávne rukou a řekne, že uvidíme příště. Já mám ale strach, abychom něco nezanedbali, protože čas běží a mně je strašně líto, když vidím, jak se mé dítko liší od svých vrstevníků.
Nedávno jsem se setkala s pojmem vývojové dysfázie, tak mě napadlo, jestli by to nemohl být zrovna náš případ. Ještě podotknu, že do školky syn zatím nechodí.
Omlouvám se za román a budu Vám moc vděčná za jakékoliv informace.

Děkuji