Vývoj 14měsíčního dítěte. Jaký máte na to názor?

Dobrý den, paní doktorko,

chtěla bych se zeptat na vývoj našeho druhého syna Michaelka.

Míša se narodil císařským řezem 29.1.2019 ve 38.tt. Dělá mi trošku starosti jeho vývoj, ale možná ho moc pozoruju.
Co se týká motoriky, tak tam je to asi vše v pořádku, leze po čtyřech už od 9,5 mesíců, sedí, snaží se jezdit na odrážedle, chodí kolem nábytku, chodí krásně za ruku, ale ještě se neodvážil pustit a jít sám. Jinak v prostoru stojí bez opory úplně v pohodě, všude od 10 měsíců vyleze a i bez problémů sleze i schody, vyleze v pohodě.
Ale co mě znepokojuje je to ostatní.
Slabikuje tatatata, mamamama, bababa, bava, kaka, atd. Když mě hledá atd., tak volá mamamamama. Na fotce pozná mámu, tátu, bráchu. Bez problému ukáže. Když mu dám na výběr z 5 figurek zvířátek, tak rozpozná, o jaké zvířátko jde a na vyzvání ukáže nebo shodí. Na plyšákovi ukáže, kde má nos a ucho. Teď začal občas na vyzvání dávat pusinku. Co se týká papa, paci atd., to dělal ve 13 měsících, ale teď nějak nechce, ale víme, že umí. Oční kontakt má v pořádku, sociální úsměv má též v pořádku. Na jméno z 90 % procent reaguje, pokud není něčím zanezprázdněn. Vkládačky, navlékání kroužků atd., ho moc zatím nebaví. Když postavím komín z kostek, tak ho schodí, ale sám zatím nepostaví. S autíčky si po zemi jezdí úplně normálně. Co se týká prstíků, tak ten používá na vše, myslím ukazováček. Jezdí s autíčkem, pinzetový úchop má skvělý, také asi od 9 měsíců, sebere sebemenší smítko ze země. Hodně zrdcadlí Marečka....když Mareček začne křičet, Mišák na něj kouká a spustí to samé. Je kontaktní, když přijde návštěva, chce se nechat pochovat, vše ho zajímá.

Má rád, když se třeba schovám a dělám na něj kuk, když se na něj podívám a usměju se, směje se na mě také. Ale neukazuje jako účelně zatím prstíkem. Na povely reaguje jen pojď sem, jdeme papat, tak když se mu chce, tak přileze. Dej občas dá, ale nechce se té věci vzdát. Ne, nedělej to atd., to poslechne, a to je asi tak vše.
Nevím, zda i u něj se mám bát nebo ne. Asi díky Marečkovi se bojím a jsem z toho nervózní.
Ale oba jsou úplně jiní. Mareček v Míšově věku nedělal ani zlomek toho, co dělá Míša.

Mohla byste mi napsat svůj názor na to, co jsem Vám napsala?

Zase nechci, abych působila jako matka hysterka to ne, ale ráda bych věděla, zda to mám začít nějak řešit nebo zda má ještě tak nějak cas.

Děkuji moc.