Problémy s vylučováním. Je to normální, dát tomu čas nebo navštívit psychologa?

Dobrý den,

mám problém se svou tříletou dcerou. Přestože je celkem dobře chápavá a šikovná, má asi nějakou "fobii" ohledně vylučování. Nechce ani nočník, ani záchod, když je bez plenky a počůrá se, je z toho úplně hysterická a klepe se. Jeden čas i vydržela bez problému bez plenky, a když chtěla čůrat, řekla si (sice o plínku, ale řekla to), byla ochotna si zkusit sednout na záchod, pak se ale narodil mladší bráška a najednou nechce nic a vždy je z toho špatná. Pak se i v noci budí s pláčem, že nechce kakat na záchod. Nerada bych jí nějak ublížila tím, že ji budeme nutit. Vždy jsem chtěla, aby k tomu dozrála sama, ale teď už vážně nevím, jestli je to normální a přejde to a začne sama chodit na nočník, nebo zda má nějaký problém, který bych měla probrat s psychologem.
Kromě nočníku/záchodu má totiž dcera stejný problém při rýmě. Smrkat nechce/nebude a jakmile jí začne téct z nosu, je opět téměř vždy hysterická.

Myslíte, že je vhodné navštívit psychologa nebo jí mám dát ještě čas a zkoušet trpělivě vysvětlovat (i když začne vždy raději mluvit o něčem jiném)?

Opravdu už mě to dost trápí, protože nevím, jak dcerce pomoci.

Děkuji