Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, mám syna 3 roky bio (korigo o 2,5 měsíce méně). Snažíme se odplenkovat, ale nočník i wc syn nesnáší. Nijak se na něj nespěchalo, spíš ukazovalo, seznamovalo, žádné nucení, vyhrožování. I nyní odmítá se slovy bojím, bojím.
Ve 2 letech korigo byl na porovnání s ostatními u psycholožky, která řekla, že se mu zadělalo na problém, když má sourozence (tomu bude rok za chvíli), a že i díky tomu to bude horší ho naučit, když bude vidět, že má plenky. A v žádném případě se nemá tlačit, vždy po čase to zkusit...
Když už to i vypadalo nadějně, že byl schopný si i říct, že bude kakat, nebo že má “ee”, tak během chvíle přestal i říkat, že se to stalo. Metoda sebrat nám přijde stále ještě drastická.
Co byste doporučila?
Jinak v poslední době slyšíme neustále, že se bojí spát, umýt, utřít, vyčistit zuby, že se bojí i jít spát... pak, že něco bolí - ruce, nohy,....
Ale u bolesti to mohou být růstové, ne? ¨
A to "bojím", že je nějaké to uvědomování si?
Děkuju za odpověď.
Dobrý den,
podle popisu je chlapec původně nezralý novorozenec, narozený někdy okolo 30. týdne těhotenství. Nevím, jaká byla jeho poporodní anamnéza, případně zátěž z toho vyplývající (např. psychomotorický vývoj). Doporučuji udělat čerstvé psychologické vyšetření, které zhodnotí aktuální situaci a doporučí další postup. Zřejmě bude Váš chlapeček potřebovat komplexnější přístup a řešení - viz. nyní zvýšená bázlivost a přecitlivělost. Za mne jako za matku - postupovala bych intuitivně a citlivě, nedělala nic, co se mi protiví (např. sebrat mu plenu), mladšího sourozence vnímám jako výhodu pro celou rodinu.
Přeji Vám krásný zbytek dne.
MUDr. Lenka Emmerová