Noční děsy nebo separační úzkost. Co myslíte?

Dobrý den paní doktorko,

syn, 11 měsíců, se nám budí každou noc co 2 hodiny. Někdy i dříve. Hladem to není, když mu prso nabídnu, jen si podudá a hned usne. Před spaním má večeři v podobě zeleninový příkrm, kaše mi odmítá a v posteli si vezme ještě prso. Snažím se ho ukonejšit hlazením, mazlením, povídám, zpívám atd. Každé probuzení je brek a volání mě k sobě. Jakmile jsem u něj, hned usne. Obejme mě nebo se ke mně jen otočí na bok a je v klidu. Spí s námi v posteli asi od půl roku. Poslední dobou se nám ale stává, že první 2-3 probuzení v první polovině noci (chodí spát kolem 19 h) je pláč silný, syn kope nohama, má napjatě tělíčko, v náručí se převrací a nejde uklidnit. Trvá to zhruba 3 minuty, pak hned usne. Očička má celou dobu "záchvatu" zavřené, jako by spal. Děje se to každý den.
Nevíme, zda se přiklánět k separační úzkosti, že nás chce mít vedle sebe nebo noční děsy. Těch se bojím o to víc, protože tyto probuzení jsou obden-2 dny už zhruba 2 měsíce. Bojím se epilepsie nebo jiného váženého onemocnění.
Syn jinak prospívá krásně, vývojově také v pořádku. S ničím se neléčíme. Ani já, ani manžel jsme na noční běsy netrpěli.

Moc vám děkuji za pomoc.
Denisa R.