Dobrý den,
mám dvě děti. Dcera v lednu bude mít 6 let a syn za měsíc 2 roky. Oba jsou zdraví a šikovní. Poslední měsíc ale řeším u dcery neustálý strach, že někam s manželem odejdeme, že zůstanou s bráchou doma sami, a ne jen doma, stačí zajet na benzinku natankovat, když někam jedeme bez manžela, i to je hrůza a pláč, že jsou tam samy a nejsem s ní v autě. Nemůžu si už ani v klidu zajít na WC nebo si dát vanu. Pořád mě dcera hlídá a kontroluje, kde jsem a co dělám. I v noci se začala budit, že má strach, že nejsme doma nebo že se doma bojí. I přes den je pořád jak na trní, jen se někde něco šustne a už začíná plakat.
Hodně se mazlíme, tulíme, povídáme si, hrajeme i tvoříme, chodíme na procházky, jezdíme na výlety. Nikdy nezůstaly doma, ani nikde jinde samotní, ani žádná špatná nebo stresová situace se nám nestála. Do školky nebo kroužku chodí ráda a těší se tam. Jen si už opravdu nevíme rady, co si s tím máme počít.
Děkuji za odpověď a popřípadě nějakou radu.
Dobrý den,
může to být období separační úzkosti, které po čase samo odezní. Hodně o tom s dcerou mluvte, ujišťujte o bezpečí, lásce, když odcházíte, tak mluvte o návratu. Kdyby to bylo opravdu již neúnosné, pak bych doporučila raději vyšetření dětským psychologem, zda tam není nějaký skrytý problém.
Přeji Vám krásný den,
MUDr. Pavlína Koucká