Dobrý den,
mám syna, kterému bude rok. Má teď potíže se spánkem, nemůže usnout, v noci se budí. Zdá se, že jeden spánek je málo a 2 už jsou moc, takže asi přechodné období. Něco jsem četla o dětském spánku a dočetla jsem se, že se kojenci nemají budit. Já jsem syna občas budila už od 5 měsíců z odpoledního nebo dopoledního spánku, aby to vycházelo, že nepůjde spát pozdě večer, několikrát týdně. Spával krásně celou noc. Někdy měl období, že se budil v noci. Teď se budí brzy nad ránem a kojíme a kojíme.
Můj dotaz zní, jestli jsem mu buzením mohla nějak ublížit, ať už v psychomotorickém vyvoji, nebo v růstu nebo v oblasti návyků spánku. Brala jsem to jako součást režimu, předpokládala jsem, že noční spánek je důležitější.
Nemohou ty potíže, které má teď se spánkem nějak souviset s tím, že jsem jej budila, už když byl malý?
Budila jsem jemně nebo jsem začala potichu uklízet. Když se probudil a plakal, tak jsem nabídla kojení a většinou spal dál, pokud ne, tak jsem uklidňovala.
Děkuji moc za odpověď.
Dobrý den,
nebudit dítě ze spánku je tradiční doporučení, které vychází z toho, že si dítě samo řekne, kolik potřebuje spát, ale chápu, že jste se snažila nastavovat režim. Dítě v tomto věku mění spánkové návyky velmi často, proto mi to přijde normální, že se střídají období s lepším a horším spánkem. Pokud mělo spánku dostatek a buzení bylo šetrné, jak píšete, tak si myslím, že by to na psychomotorický vývoj nemělo mít vliv. Každopádně psychomotorický vývoj pravidelně posuzuje praktický lékař pro děti a dorost, tak by to snad zaregistroval.
Přeji Vám krásný den,
MUDr. Pavlína Koucká