Dobrý den,
ráda bych se poradila, zda je nějaká možnost (psycholog asi?), jak pracovat s dcerou (skoro 6 let), která se nenechá vyšetřit u lékaře.
Je dosti citlivé povahy. Od malička s tím "bojují" a nevím, jak s ní v tomto pracovat. Do 2 let probíhala všechna preventivní vyšetření s brekem (a to máme velmi milou a citlivou lékařku). Pak se narodil sourozenec, začala tedy navštěvovat lékaře jako doprovod a zklidnila se. Sice se od té doby nechá vyšetřit (pohledem, poslechem, pohmatem, změřit TK, u zubaře snese pouze zrcátko). Jakmile se ale musí přistoupit k použití pomůcek/přístroje/odběru krve, není s ní řeč a spolupráce je nulová. Pokud je to akutní, řeší se to násilím.
Před rokem špatně slyšela a musela být vyšetřena na ORL, ale nenechala se. To stejné se zubařem, měla kaz, byl odvrtaný při držení, na sílu. To pak vytváří začarovaný kruh. Snažila jsem se s ní o tom mluvit, připravit ji třeba na zubaře, naslibovat "hory doly", šel s ní k lékaři tatínek...nic. Vše se stejným výsledkem, nenechá se vyšetřit/ošetřit, a to máme vždy štěstí na hodné a trpělivě lékaře. Bohužel má teď opět problémy se zuby a asi se nevyhneme celkové anestezii nebo analgosedaci.
Je možnost, jak s ní na tom nějak pracovat?
Lze se takového strachu zbavit? Pokud ano, mám to řešit s pediatrem? Je potřeba žádanka ke specialistovi? Nebo zde pomůže pouze vytrvat a počkat, až dozraje věkem?
Děkuji
Dobrý den,
toto je poměrně častý problém a řešení je velmi svízelné. Pomáhá vysvětlovat, co se bude u lékaře dít, odměny, existují i různé knížky na toto téma, které si s dcerou můžete prohlížet, ale to z Vašeho popisu děláte pěkně.
Návštěva psychologa je ev. také možná. Mohl by lépe poradit, jak s dcerou pracovat a odhalit příčinu jejího strachu z vyšetření/bílého pláště.
Někdy tomuto problému děti samy urostou s věkem.
Přeji Vám krásný den,
MUDr. Pavlína Koucká