Váží si Vaše děti věcí?

Přijde mi to hrozné (ne u tebe osobně, ale tak nějak celkově, protože je to hodně rozšířený jev a nevím, co by se s tím dalo dělat...). Pravda je taková, že životní standart naprosté většiny lidí je tak vysoký, že základní životní potřeby máme pokryté a málokdo má opravdu "nedostatek"...Babičky a tetičky (nebo i rodiče) děti rozmazlují, k narozeninám nebo Vánocům dostanou dohromady půl hračkářství ještě ve věku, kdy si to ani neuvědomují...sama nevím, jak v téhle situaci děti správně vychovat (a kdo poradí, budu ráda).

S tím plným pokojem hraček...kamarádka měla vždycky většinu hraček schovaných někde z dosahu a vyndaných bylo jen několik, protože s plným pokojíčkem si děti ani nehrály. Po nějaké době hračky protočila a myslím, že jí to fungovalo dobře.

U nás je i problém v tom, že v celé široké rodině z obou stran máme děti jen my. Oba s manželem máme ještě prarodiče. Takže děti mají 6 babiček a 4 dědečky tak si umíte představit jak u nás vypadají vánoce. Moje ségra kdykoli k nám přijede tak je jak ježíšek. Nejsme nijak zvlášť bohatý, klasická střední třída s hypotékou do důchodu 😀 Spousta dětí v první třídě u dcerky mají mobily, tablety nosí si je do školy, ona samozřejmě záviděla a chtěla taky, myslím, že jsme jí dokázala vysvětlit, že je malá a že ve třetí třídě až bude umět číst a psát, tak jí ho koupím a mobil nepotřebuje, když nikam sama nechodí. To pochopila a vzala to rozumně. Teď si prohlížejí katalog s hračkami, co by chtěli k Ježíšku tak jsme jim řekla, že si každý vybere 3 hračky a Ježíšek dvě vybere, co tak sleduju tak syn má zakroužkovaný úplně všechno

K tomu tricku - ja bych to mozna nevidela ciste jako to, ze si nevazi veci. To, ze se ji neco nelibi je naprosto normalni, myslim, ze ma pravo na vlastni nazor. Mozna priste vybrat vice podle jejiho vkusu, pripadne koupit s ni. Nerikam kupovat neco luxusniho, ale treba v dane cenove kategorii vybrat oblibeny motiv nebo barvu. Samozrejme je mozne, ze to byl zachvev vzteku a nelibosti bezduvodne, ale svym zpusobem, ona si to tricko asi nevymohla, iniciativa byla tva.

Co se tyka hracek, je to tezke, ale osobne davam ve vsem prednost spis kvalite pred kvantitou a delala to tak i moje mamka se mnou. Sice jsem mela ruzna sberatelska obdobi, takze neceho jsem mela mraky - treba hopiku. Ale tim, ze jsem si kazdy z nich prala nebo zaslouzila, tak me mrzel doslova kazdy, co se ztratil nebo rozbil. Snazila bych se detem kupovat spise jen ty hracky, co chteji, co si preji a samozrejme ne kazdou, na kterou si ukazou. Je to tezke, chce to znat celkovy pristup rodiny k dane veci. Neni k nicemu, kdyz jsou rodice skromni a vse daji detem, ale podle me je dulezite, ze dite vidi, kdyz si rodic neco preje, koupi a ma z toho radost, stara se o to.

@aneta15 nemám ráda dávání hraček jenom tak 😒 vnučka mojí kolegyně z práce dostává třeba i za to, že je zrovna nemocná...ale ono stačí ty narozeniny a Vánoce ve velké rodině 🙂 My třeba s manželem neteři a synovci zatím ani nic nedáváme, dokud jsou mrňaví a nevědí, že je to od nás (od "našeho" Jěžíška 🙂 ). Nouzi o hračky rozhodně nemají...

Záleží na tom, co znamená vážit si věcí.
Jestli moje děto třískají s hračkama s cílem je rozbít, to nedělají. Ale někdy si hrají trošku přes čáru, to jo. Oblečení si děti taky vybírají, ale vadí mi někdy, jak se k tomu oblečení někdy dcerka chová )vytahuje ho do stran, rukávky si namotá na ruku, boty si při zouvání nerozepne a tak). Ale taky to považuju za normální záležitost, dítě to zkouší, prozkoumává,... jen my dospělí vidíme o kus dál (třebas že se to zničí, roztrhá, vytahá.)

Řekla bych, že problém dnešní doby je, že děti mají všeho moc. Podívejte se, kolik věcí mají miminka. Jak plné pokojíčky jsou dnešních dětí. Oni ani nemají šanci si něčeho jakože vážit. Navíc spoustu těch věcí, hraček je nekvalitních, rozbijí se, no tak se koupí jiné. Nevím, jak v jiných rodinách, ale u nás je obrovské množství lidí, které má potřebu děti obdarovávat. A ne se všemi členy rodiny se dá domluvit (napířklad na kvalitní dřevěné hračce, nebo na složení se na něco většího....).

Onehdá tady byl manželův dědeček, koukal na krabici chrastítek a látkových hraček naší malinké a říkal... jak jsem bez tohodle mohl vyrůst? No a o tom to je. Dneska je toho prostě všeho moc - jídla, hraček, oblečení,.... otázka kvality je sporná. A i když se snažíme vést děti nějak, tak stejně ty děti prostě vyrůstají v takovéhle době a chtě nechtě jsou tím ovlivněné. Bohužel.

@aneta15 Upřímně? Můžeme si za to sami. Naše děti mají dost velký nadstandard. Myslím to obecně. Uvědomila jsem si to letos v Chorvatsku (pro syna poprvé - 3,5 let). Každý den byla zmrzlina, nějaká aktivita - skákací hrad, loď, apod. Já byla u moře poprvé někdy ve 12ti letech. Zmrzlinu jsme tam měli jednou a největší zábava, a to nemyslím ironicky, bylo hledání mušlí....Hodně na to myslím a snažím se tomu nevážení věcí předcházet. Hračky nekupujeme jen tak (v podstatě jen na narozeniny či Vánoce a to se krotím), raději si nějaké vyrobíme (z kartonu, látky). Nejezdíme do zábavných parků, ale raději jdeme na procházku, na houby, do zoo....chtěla bych syna vzít do nějaké rozvojové země (až bude větší), sama mám něco málo procestováno a je to ta největší škola v uvědomění si hodnot, co vůbec může být....nevím, zda se mi to povede, ale byla bych moc ráda, kdyby pak mohla říci, že se mi povedlo vychovat člověka, který si váží běžných věcí...ale těch lákadel je tolik, že v to zatím mohu jen doufat.

Ahoj, asi máme extrém, protože ano, naše dítě má plný pokojíček hraček, má všeho dostatek (až nadbytek), a ano, občas dostává dárky jen tak. Ale v životě nerozbila žádnou hračku, neroztrhla žádnou stránku v knížce (ani jako malinká, i když chápu, že se to může stát).. Nezničila boty, neroztrhla žádné oblečení.. Když se vzteká, vzteká se "sama", ne že by šla a vzteky rozbila hračku. Kolikrát bych si přála, aby některé hračky zmizely díky tomu, že jsou rozbité, aby se to trochu protřídilo, ale u nás rozbité nejsou.. Naše je teda teprve čtyřletá, takže možná to ještě přijde tím, jak bude starší. Kolikrát mě až překvapuje, že na to, že je jedináček, má vše, tak s každou hračkou si hraje tak, aby ji nerozbila, a o každé hračce má přehled, ví, že ji má, vyhraje si s ní (jen třeba teda kolikrát musím jít já a poradit, s čím by si mohla dnes hrát)..

Muj manzel je sirotek,vychovavala ho babicka,ktera mela tak tak na jidlo, na vic nebylo...Tak to bohuzel detem chce doprad, nemame ani moc rodiny, mi rodicw jsou chudi a manzelovi nejsou, tak co chvili neco klukum koupi jen tak...taky uz maji kupu hracek, z hodne z nich si nehraje, ma svoje stalice, a ty rozsirujem( drevenne koleje napr.) A pak edukativni, treba i stolni hry, co muzeme hrat spolu.A oblrceni si vazi toho,co se mu libi. S obrazkama.Taky me vytocil,kdyz delal scenu, ze tyhle ponozky nechce, nejsou s autinkem. A na vylety jezdi rad, dopredu si dohodneme,co si muzem koupit a na co uz nejsou korunky..Ale je fakt, ze jsme dost dlouho meli hoodne hluboko do kapsy, az posledni rok je to lepsi, tqk mozna ptoto je vcelku rozumny 🙂

@jancip Naprosto souhlasím. Mám dceru ještě malou (4 roky), ale snažíme se to také omezovat. Možná budeme vypadat jako krkavčí rodiče, ale omezujeme dárky k Vánocům i k narozeninám. Když tu vidím některé diskuse o dárcích k Vánocům, tak žasnu. S příbuznými se předem domluvám (už pochopili, že plastovými nesmysly made in China u nás neuspějí), co dají mé dceři a když toho je i tak moc, tak my jako rodiče nic nakoupíme, nebo jeden dárek. "Jen tak" se nekupuje nic, snažíme se být kreativní. Nejezdíme ani do zábavních ani nákupních center, chodíme na hřiště, do lesa a tak. Přitom se ale za nijak alternativní rodiče nepovažujeme, určitě to není nějaký návrat k přírodě, spíš jen všeho s mírou a nějak uvědoměle. Nesváděla bych to na dobu, jaké si to uděláme, takové to máme 🙂 Čím víc lidí si to uvědomí, tím líp.

@frufrunka Kromě videí s uprchlíky bych ještě doporučila videa jak se vyrábí hračky a oblečení v Číně, nemusíte to pouštět dětem, stačí těm příbuzným, ať si uvědomí, co podporují ... Ta nízká cena musí být někde kompenzována, my raději kupujeme české věci, i když dražší, alespoň víme, že peníze zůstanou u nás v regionu (a i o tom se dá s dětmi povídat).

Prepacte, ze odbocim, ale neda mi...v poslednom case premyslam nad tym, ze my vlastne ani nevieme, do akej doby vychovavame nase deti...v kontexte toho, co sa deje posledne mesiace - mame predstavu, istotu, co tu bude o 20-30 rokov? ci nase deti nebudu trpiet v dospelosti nedostatkom, na ktory nebudu mat sancu pripravit sa? ze to vsetko mozu aj velmi velmi zle znasat?
mam rocnu dcerku a po vcerajsej navsteve u kamosky som skonstatovala, ze mame malo hraciek....a po tom, co tu pisete, som tomu rada...snad jej to da do zivota viac ako prebytok, v ktorom dnesne deti vyrastaju....

@janaaanna My se taky nepovažujeme za alternativní rodiče, je si myslíme, že méně materiálních věcí není ani trochu na škodu, ale právě naopak. 🙂

většinu jsem tu pročetla a především si myslím, že děti v dnešní době mají prostě všechno, co můžou chtít... např. má dvou a půl letá neteř měla k prvním i druhým Vánocům takovou hromadu dárků, co jsme doma snad neměli ani my (čtyři sourozenci) jako děti dohromady. Přijde mi to jako často zbytečné vyhazování peněz, snad někdy i nevědomky..tam jdu, to koupím, to je v akci, to by se mohlo hodit... postupné nakupování přes rok, hromadění a najednou je toho kupa pod stromkem. Švagrové už vyzvídají co by koupily našemu malému, tetičky taky, jaké hračky atd...tak jsem hned řekla stop-jestli něco chcete koupit, kupte první bačkůrky, ubrousky, plenky, bryndáčky..prostě praktické věci. S manželem máme dohromady šest neteří a to ještě není konečné číslo a dost mě štve, když někam jedeme na oslavu, sejde se celá rodina, tak maminky s babičkama hned vytahují balíčky pro děcka-sladké bombony, čokolády atd... nebo jen přijedou na návštěvu k babičce a hned je to čokoláda, bombon... děcka už si na to zvykla, že vždy něco dostanou a první co je, tak letí za babičkou (tchyní) do kuchyně, s nataženou ručičkou..asi jsem to trochu zamotala. Chtěla jsem jen říct, že lidi často slepě blbnou. Máte doma přehršle hraček? Prodejte, věnujte, zavřete do krabice. Co se u nás v rodině osvědčilo, tak prasátko. Děti dostanou (i my to tak měli) drobné kapesné (deset korunek např.do prasátka), když jsme něco chtěli, viděli, že to stojí více, než mám v prasátku, věděli jsme, že nemůžeme... nebo maminka řekla, že v kasičce mám méně, než by bylo potřeba, tak si musím vybrat něco jiného.. Tak ať se daří maminky 🙂))))

U nás je to úplně to samé. S manželem jsme se rozhodli že jim hračky kupovat nebudeme. Na vánoce dostane každý jednu hračku, dohromady společenskou hru a hotovo. hraček měli spoustu a s ničím si nehrály tak jsem je dala charitě. Když něco chcou tak si to musí zasloužit. Nejstarší a prostřední musí pomáhat s úklidem. Dostávají za to peníze které si šetří a pak si koupí co chtějí. Nejstarší je 9 a už pochopila že se musí sakra otáčet aby si něco vydělala.

Ano, u nás to je podobné☹ je to problém dnešní doby a civilizace. Ještě tak první 3 roky, co byly děti malé, tak měly hraček jen pár (jednu krabici), ale dnes je všeho všude moc a je to dostupné. Plno maličkostí a kravin se dostane na každém druhém rohu zdarma jako reklama a pak toho doma musím zase plno vyhazovat .... ☹

@konidana
Presne. Me jeste vytaci i to, kdyz jdeme napr. koupit boty a pani pak detem hned cpe lizatka a podobne, je to skoro vsude. Odmitam to 😠

Je to v nás - ve většině. Sami bereme spoustu věcí, samozřejmě a sami nedokážeme některé věci docenit a vážit si jich, tudíž nemůžeme chtít, aby to děti - takto malé - vnímaly jinak.
Pokouším se to registrovat, změnit, mluvit, přemýšlet - jde to těžko.
Mladý měl období, kdy říkal, že jídlo je hnusné - takže jsem mu to zakázala, vysvětlila, že může říct, že mu to nechutná, ale hnusné to není - jsou oblasti, kde děti nemají co jíst,což velice těžko chápal - argumentoval tím, že můžou do obchodu, nebo do lednice - takže jsme si ukazovali obrázky na netu atd.
A pak jsem ho nechala pod mým dohledem připravit jednoduché jídlo - viděl, co je s tím práce, že to chce čas, který tomu musí někdo věnovat.
Ohledně oblečení zatím nefrflá - ale je to kluk, tak to možná přijde později, ohledně hraček - velice se mi osvědčilo, jak psal někdo výše - část hraček schovat do krabice na půdu, po nějaké době to prohodit. Naštěstí od tchánů nic nedostává, s tetama jsme dárky zrušili, takže snad toho nebude nějak moc...

I naše děti mají hraček nadbytek. Pokojíček naprosto zahlcený... Já synovi během roku koupím jenom nějakou drobnost, třeba za odměnu nebo za statečnost u lékaře. Totéž i dceři. S manželem je ale trochu potíž, protože ten je "odměňuje" poměrně často. Tím samozřejmě vzniká problém, jako že já jsem zlá a nic nekoupím, jenom trapné oblečení, zato tatínek je bůh. Dost se kvůli tomu s manželem dohadujem. Snažím se jim vysvětlit, co všechno by se dalo za hodnotu té či oné hračky pořídit , aby alespoň elementárně chápali, že to v hračkářství nerozdávají zadarmo, a že tatínek potom musí být hodně v práci, aby na to vydělal. Jinak zakroužkovaný katalog hraček mne velmi pobavil. Nějaký dobrák u nás v MŠ nechal tyto katalogy také, takže se děti baví úplně stejně. Také by potřebovali úplně všechno... Já už většinu dárků mám, a pořizuji věci, se kterými si opravdu hrají. Blbosti z reklam záměrně ignoruji. Dcerka si stejně s panenkama nehraje, takže vím, že za pět minut by princezna Elsa ležela v koutě. Ona moje holčička je parádnice, takže na vánoce a narozeniny to jistí šatičky. Jinak hračky nijak úmyslně neničí. A druhá dcerka holt podědí po starších, už jí s prostřední odkládáme věci. Každý rok se ale s těžkým srdcem loučí byť i se zapomenutou drobností věnovanou na charitativní bazar. A ten trik se schováváním praktukuji také, opravdu funguje.

@zuzka3112 Deti zatim nemam, ale tohle se mi libi. Hlavne prasatko🙂 U nas se obavam ze babicky budou jednou rozmazlovat , protoze moje mamka by uz ted nejradsi koupila kocar aa pritom zatim jeste necekame 🙂

@lenajelena tak takové rozdělení, že já jsem ta zlá, která nic nekoupí a tatínek bůh protože jim koupí skoro všechno u nás je bohužel také☹ hlavně se jedná o sladkosti, ale i jiné blbosti....

nečetla jsem všechno,ale nemám pocit , že by si dcera něčeho vůbec nevážila. Je jí 3,5roku. Nekupuju hračky jen tak, zato na Vánoce a narozky nakoupím to , co vím že bude potřebovat (oblečení, povlečení s motivem, kazetu se šamponem atd) a zároveň to co si hodně přeje. A vždy z těchto maličkostí má ohromnou radost. Hraček má dost ,ale ani polovinu toho co mají jiné děti. Nikdy nezničila úmyslně žádnou hračku. Babičky to mají na háku obě a celé příbuzenstvo také, takže možná i proto. A klidně mě ukamenujte,ale už v tomto věku začínám zavádět pravidlo "chceš něco? vydělej si!". Kupříkladu: "chceš Stikkeez z Lidlu? Pomoz mi vyndat myčku !" Prostě si myslím , že děti i v tomto by měli být vychovávány od malička. S babičkami a příbuzenstvem bych se zkusila dohodnout at kupují jen to potřebné nebo ať dají penízky na knížku.
@aneta15 ale s tim tričkem bych to neviděla tak tragicky. Nevím kolik dceři je ,ale u holek zvlášť je normální , že to co se jim nelíbí na sebe prostě nevezmou 😀

@hul no babičky jsou od toho, aby rozmazlovaly, že 😀 ale všeho s rozumem 🙂)) naprosto Vás chápu. Jinak prasátko je fakt dobré 🙂 jedna kamarádka to také zavedla a malá třeba jde a vydrakuje rodičům mince z peněženek a naháže do prasátka 😀 že musíme šeštit 😀 😀 😀 (šetřit) 😀

@zuzka3112 no nevím šacovat rodičům peněžku mi nepřijde úplně košer :-/ já si ani dnes nedovolím prohrábnout příteli kapsy kalhot než je dám do pračky a naopak on by mi nikdy nevlezl třeba do kabelky i když ho o něco z ní požádám, vždy mi ji přinese celou.

@aneta15 - no jo, tak když má dítě v pokojíčku 50 autíček, tak proč by si dávalo na ně pozor?....Mám 7,5 letého syna, hraček má dost, ale rozhodně to nepřeháníme, pokud má doma 20 autíček, tak další prostě kupovat nebudeme a maximálně nějaké vytoužené dostane k narozeninám, nebo k Vánocům....pokud by mi dítě řeklo, že tričko, co jsem mu koupila je hnusné, tak ho půjdu vrátit a příště mu koupím jiné jedině tehdy, že ho bude opravdu nutně potřebovat.... Syn má momentálně v pokojíčku jednu bednu Lega, bednu Sevy, bednu dřevěných kostek, 2 velké bedny dřevěných vláčků, kolejí a příslušenství (to sbírá a pečlivě si to opatruje), krabici autíček, malý koberec se silnicemi, krabici dinosaurů a několik autobusů a tramvají....když vidím, že si s něčím už nehraje, nebo toho má moc, tak odklízím na půdu.....když chce nějakou drobnou zbytečnost, tak si jí koupí ze svých penízků, co mu občas dají prarodiče a nebo které se "vydělá" nějakou extra větší pomocí....třeba když posekal celou zahradu, nebo s manželem umyl auto, pomáhal vyměnit zimní kola apod...za běžnou pomoc doma ani za známky ve škole peníze samozřejmě nedostává....taky se mnou občas chodí do práce, takže vidí, že se peníze jen tak neberou někde samy....a při každé příležitosti ho učíme, že všechno stojí nějaké peníze - i ta voda, kterou nechá téct, energie, když nechává svítit světlo apod.... výlety tedy provozujeme hodně a kolikrát i dražší, ale ani tam mu nekoupíme všechno, co chce, nebo nejde na všechny atrakce to tam třeba jsou....vedeme ho k tomu, že když něco dostane, tak aby si uvědomil, že má být rád a vážit si toho....

Naše výchova je taková 9 let nemá určitě všecko co by chtěla a mohly bysme bez problému koupit nějaké hračky a tak se to týká i oblečení pokud chce tak si ušetří a já vidím že si toho váží a ví jak dlouho na to musí šetřit a hlavně si toho váží .Zrovna nedávno rozbila schválně tornádo na psaní tak si to musí koupit ze svého.Zničí boty schválně beru z pokladničky penízky na nové nemá vše co by chtěla.Telefon má jelikož občas chodí sama do školi tak aby prozvonila že dorazila vpořádku ale má obyčejnej mobil za 300 na SMS a zavolání stačí.Na jaře jsem řešila boty a sandále chtěla jedny za 700kč a brblala měli tam za 400 a pěkny nevybrala si žádný pokud chce at si koupí ze svého nebo at přidá korunky a to se cuká.Ale ona vý že kdyby si nevybrala tak bude chodit bosky a to mám i z oblečením nevibere si tak at si chodí v čem chce má oblečení z druhé ruky sama si vybírá od mé kámošky vybere si já ji to zaplatím a když pak řekne že to nosit nebude mě to zas nezajímá .Takle si koupila kolečkové brusle koloběžku atd.Něco někde vyvede tak musí vědět že bude činit následkum.Aby se na nás Nespoléhala já to rozbiju naši zaplatěj .A jedna věc ale slýchávála jsem to často že doma platěj dětem že jim doma pomáhaj at je to mytí hrabání listí .U mě nikdy se nestane abych já platila své dcedři za pomoc v životě ne .Aby my pak řeklo ve stáří když jí oněco poprosím aby mi řeklo mami zaplat to né.Ale aby to udělala z ochoty ane pro peníze.Nato má kapesné akteré jí dáváme na měsíc ve víši 100kč .a stím si musí vystačit plus když jdem k babičce tak nejakou kačku taky dostane.A já vidím že si toho váží i hraček.Jen když jde na nákup a zbyde jí třeba 20 tak jí řeknu že si to muže nechatale né vždy aby to nebrala automaticky to je moje výchova.

@ivanetova - tak s tím placením za pomoc v domácnosti - za běžnou pomoc samozřejmě nic nedostává, ale když v 7 letech poseká celou zahradu, nebo natře plot, tak je to na jeho poměry dost výkon a normálně bychom to po něm nechtěli, takže jsme mu něco do kasičky přidali...a on to zase moc dobře ví, že tohle jsou výjimečné situace....někdo platí i za běžné uklízení nebo pomoc doma, nebo za jedničky apod., s tím taky nesouhlasím.... On třeba ale zatím nedostává kapesné, to právě zase mně přijde divné, dávat mu každý měsíc peníze jen tak "za nic", mně je taky nikdo nedá jen tak, takže prostě máme dohodu, že pokud si chce nějaké penízky přivydělat, tak mu najdeme takovouhle nějakou větší práci...

Když jsem měla čerstvě dítě, byla jsem stejná... Kupování věcí, dárků jak na běžícím pásu, dcera měla VSE...

Pak jsem přišla k nějakému druhu prozření a začala jsem masivně redukovat příchod novýh věcí do domácnosti... Dárky striktně "k něčemu", sladkosti vyjímečně a jen kvalitní, oblečení skromně a víc peru.

Můj nový přístup se ukazuje v úplně jiném světle a děti vidím štastnější a spokojenější... Už od září starší dcera řeší Ježíška, chodí po obchodě a vybírá co by ráda... Včera psala dopis ježíškovi a napsala si o dva dárky, víc nechce, že už by to bylo moc... Když vyjímečně koupím nějakou věc pro radost, tak se opravdu raduje a má upřímnou radost i z obyčejného kinder vajíčka....

K vánocům dostanou každá 3-4 dárky (i od příbuzenstva) a jeden velký společný. Dárky dostanou tedy dražší a kvalitní (Barbie, Lego friends...), ale bude jich málo, aby měli možnost si je pořádně užít. Když těch věcí mají málo, víc si jich váží, chovají se k nim dobře a obecně vidím na jejich přístupu víc kreativity a nadšení, než když toho měli fakt hodně (zpětně jsem jim věci zredukovala).

Myslím, že "mít všechno a zadarmo" není dobrej způsob výchovy dětí a i do dospělosti nedostanou dobrou výbavu od rodiny....

@anetka1701 - syn když letos psal Ježíškovi, tak tam napsal 4 věci a pak taky už řekl, že to stačí, aby prý toho na Ježíška nebylo moc, když to musí všechno sehnat 🙂 . Jinak mám taky zkušenost, že pokud měl pod stromečkem těch dárků moc, tak stejně se zaměřil na jeden, s tím si začal hrát a ostatní jen rozbalil a třeba řadu dní si jich moc nevšímal....takže raději méně a aby si je pořádně užil....a to samé v pokojíčku - pokud tam děti mají hraček moc, tak se stejně moc nezabaví, nevědí, co si vybrat dřív....když tam mají pár opravdu dobrých hraček, tak si vyhrají o hodně víc 🙂

@aneta15 ahoj nemam sice ziadne dieta vo veku tvojej dcerky, mam mensie - ano obcas sa ma tiez dotkne ked mladsia chce len ruzove a ostatne veci po starsej bambulke mam uhladne zoradene iba v skrini 😅 🙄 na druhu stranu si vravim, aktualne je to jej kopka veci, niektore nove, niektore podedene po sestricke ( niektore podedene su i tak de facto nove alebo 2x vyprane - pri kupeni pre Bianku a potom po nastahovani do skrinky pre Miusku) , teda ano zlosti ma to, tiez by som si to radsej na nej prestriedala a dala jej raz to, raz nieco ine, ja som rada nosila vsetky svoje veci, nasi stale spominaju ze som nemohla ist dva dni po sebe v rovnakom ani svetri, Mia jednoducho miluje ruzove a teda svojich par ruzovych triciek, snazim sa to respektovat.
Teda myslim, ze je potreba rozlisovat su veci, ktore nas dospelych nastvu, ale jo mame to tak i my...i ako dospela mam aktualne v skrini veci, ktore nosim radsej a veci, ktore nosim menej rada, tiez by som nechcela aby mi niekto urobil uhladnu kopku a nedovolil mi nosit svoje veci dla svojho gusta, teda aj ked niekedy nesuhlasim, tak vyhoviem, tu ak spolu ''bojujete'' a viac veci sa jej nelubi, tak by som spozornela, viac sa o Tom rozpravala, ak sa da nakupovala spolu s dcerkou, tak aby okolo toho nemusel byt stres a cirkus a zlost ale aby ste si to mohli uzit a mali radost obe. Ty ze si krasne nakupila a ma co potrebuje, dcerka, ze ma maminu, ktora jej rozumie a respektuje to, ze uz je velka.
Ano pisem s vedomim, ze tiez niekedy predychavam, ale ucim sa.

Potom je tu aktualne tema darcekov, pred Vianocami myslim prebera toto tema doma kde kto, a uprimne, videla som a i z poradenskej praxe poznam Vela modelov - nie kazdy je prenosny do kazdej rodiny a tiez ak sa i zubami nechtami udrzuje nie kazdy je funkcny v kazdej rodine - dolezita je podla mna autentickost.
Ja tazko budem deti ucit striedmosti, ked si stale pred Vianocami spomeniem na fun Radio (slovenske Radio) a Adelu Banasovu v nom ako sa smeje a vravi, ze kvantita je dolezita...ano som ten co lubi Vela a dobre Vela....nic s tym neurobim ja autenticka s jednymi botkami nebudem 😅 su maminy, ktore ano, tak to vedia preniest dalej.
Co ale lze urobit aj v detkej izbe ktora vyzera ako velkosklad hraciek je poriadok, jednak pre deti, jednak pre svoj a manzelov klud 😉 lebo najhorsie je ze protiklady sa pritahuju a ja mam doma niekoho, kto si to s jednym konikom ci babikou vie celkom
lahko predstavit, - dolezite je nebojovat spolu, taketo veci prebrat vo dvojici sami, pred detmi mat jednu tvar aj ked to chce obvykle diplomaciu a pochopenie na oboch stranach. Ale ak sa v Tom urobi poriadok tak to moze fungovat i v zmysle ano, aj z plnej detskej izby moze vyrast niekto kto si vazi veci, vazi ludi a ich pracu - ak pre nic ine tak viem ze som z plnej detskej izby a nie je mi lahostajny svet okolo. A co sa tyka sebeckosti, obcas sa to prave nevhodne preklopi...teda ak je to len striktne nelaskave nie a hotovo, tak obvykle taketo dieta hned ako ma prilezitost tak si to premeni dla seba, nijak ho to neoslovi, nijak to neprevezme za svoje.

Teda za mna, su zbytocne negativne komenty na preplneny ci prazdy priestor pod stromom, dolezite je to, ci pod tym prazdnom ci plnom v zmysle krabiciek je i laskyplna atmosfera a cas venovany detom, ak jo tak oboje moze byt fajne - v takom style sa da i tuzit a tesit - i mysliet na inych - i brat do uvahy ze to stoji korunky, ze to stoji cas rodicov, ze sa mozem rozhodovat a ze v zivote sa takto dospeli bezne denne rozhoduju 😉

Teda z toho co si napisala by som ja ak by to Bola moja situacia v klude pozrela na veci:
- na to, ci dcera nie je kompetentna si satnik zostavovat sama alebo aspon pomahat
- ci ''strasenie'' - jemnejsie poukazovanie na zle veci inde vo svete je to spravne cim clovek automaticky ziska vhlad aha tak ja mam 50auticok oni nemaju co jest, tak uz ho nerozbijem - neber to nijak v zlom, skor si to doma premyslite - napr. i to co ty alebo manzel robis ked sa ti nieco rozbije....sijes? venujes tomu cas alebo vyhodis a kupis? deti su obcas fakt velmi velmi verne Kopie nas samych a niekedy tak dokonale, ze to co nas samych najviac rozculuje v nas rezonuje presne preto, ze to cosi oslovi,na nieco co mame i my sami ukaze

Drzim palce nech sa to podari zlepsit 🙂
Pekny den holky