Pomoc se ženou. Co dělat?
Ahojte, už si nevím rady, tak to zkusím tady, třeba někdo poradí co dělat.
Jsem otec od rodiny, máme se ženou dvě děti (škola, školka). Podle mě nám skoro všechno funguje, já pracuji do IT (mohu kdykoli pracovat z domu) a žena pracuje na volné noze jako designerka-grafička. Práce teď po/při covidu nemá tolik co předtím, ale snaží se to zlepšit různými způsoby. Do toho se staráme o náš dům, a samozřejmě děti.
Poslední rok se začala žena dost měnit, přestala skoro úplně pomáhat s domácími pracemi, jako je nádobí (myčka), prádlo, úklid, vysávání... Už i na vaření jsem vlastně sám. Začala i docela hodně křičet na děti, i v situacích kdy to nikdo z nás nechápe proč.
Takže v tuhle chvíli pracuji na plný úvazek, starám se o děti, i když jsou doma nemocné, vozím a vyzvedávám je ze školy, nakupuji jídlo, pak domácí několikaboj jako pračka/myčka, vysávání, vaření uklízení a do toho ještě co je zima topení. Dávám tomu maximum, co zvládnu, abych byl i s dětmi, takže pracuji hlavně dopoledne a odpoledne co je nutné. Žena pracuje částečně přes den, a většinou v noci. Takže ráno ještě dlouho spí, vstává až na oběd a pak jde zase do práce. Její výdělek sotva pokryje její náklady, zbytek řeším já. Většinou si podáme akorát kliku. Poslední dobou začala pravidelně sama chodit na místní zábavy, ne že by mi to vadilo, určitě se potřebuje dostat taky mezi lidi. Ale mám pocit že už tak málo času co spolu trávíme, ještě ukrojila a vůbec ji nenapadne že bych mohl chtít jít taky ven s ní. Když na podobné téma zavedu řeč, jako by bylo fajn kdyby trochu víc pomáhala, nebo že bych třeba taky rád vyrazil někdy ven s ní - stačila by večeře, nebo když budou děti u babičky klidně i tancovat, cokoli, tak mne vždy "utře" že jí nic nedopřeju, že teda už nikam chodit nebude, a tak podobně. To stejné i s tou pomocí doma, na to má odpověď typu "Já vím že toho teď moc nestíhám, ale pomáhám co můžu".
Vlastně mě to už dostalo psychicky do stavu, že si říkám jestli ji k něčemu s dětmi potřebujeme. Protože rodinné akce moc nemusí, nesnáší bazény, takže s dětmi toto absolvuji převážně sám...
Asi to není tak zlé, určitě je to zabarvené mým pohledem na věc, ale stejně. Nemáte někdo nějakou radu co bych mohl udělat abych nebyl na všechno sám? Zkusil jsem o tom mluvit 1000 způsoby, většinou to stav jen zhorší - skončí to jejím pláčem že je nejhorší na světě, kde pak čeká že ji budu uklidňovat, ale nezlepší se vůbec nic.
Fakticky už mě nic nenapadá, nemáte někdo zkušenost nebo radu co by mohla pomoct?
Děkuji
Tak co to vzít od toho zakladniho?
Nezměnil ses ty? Davas ji dost pozornosti (placnutí po zadku, flirtovaní s ní, ...)? Netrápí ji neco (nemoc, malo peněz, nuda)? Co třeba milenec?
Podle popisu doma děláš snad všechno včetně péče o děti. Možná ji uz nepřijdeš jako chlap? Nebo uz to nejsi ty?
Je toho fakt hrozně moc. Základ je komunikace a spoustu lidí bohuzel komunikovat neumí.
Není jedina zenska, co pracuje, nektery pracujou jako šroub a do toho zvládaji děti i domácnost. Měla by si vážit toho, ze ji až takto pomahas, neni to samozřejmost. 🤷♀️
Je pravda, ze v podobném režimu jako ty, jede spousta žen. Ale to není omluva manzelcina jednání. Přijde mi, že v tom bude někdo třetí.
Díky za odpovědi. Upřímně uklízení není moje láska, spadlo mi to s tím ostatním do klína postupně, jak je přestávala stíhat žena. Vlastně takovou salámovou metodou.
Rozhodně se snažím - flirtování s ní mě baví, takže někdy zpráva na ledničce, jindy pusa jen tak, SMSka, pohlazení po zadku... Ale přijde mi že co dělá všechno jiného než že je doma, tak ta odezva je skoro 0.
Jestli je někde někdo jiný jsme se bavili, ale tvrdí že ne. V tomhle ji možná naivně věřím. Moc se nepotkáme, a když tu šanci máme, raději jde spát. Noční aktivity ani vlastně nevím kdy to bylo naposledy, ale třeba měsíc, dva? Nevím, starám se o dům, štípu dříví, umím děti srovnat do latě, nejsem asi úplný svatoušek, takže bych řekl že chlap snad jsem 🙂
Dneska přišla z "podívat na koncert" když děti vstávaly, vzbudila mě. Vyprávěla jak se měla fajn, a že "to" chce dělat jenom doma. Když mi tohle zopakovala asi 15x, tak úplně nevim proč mi to říkala a co si o tom myslet, ale buď se tím chtěla sama ujistit, nebo přesvědčovala mě? Asi je to na mě vidět že z toho nemám radost, ale tuhle přetvářku už nedám. Jsem docela vytočenej, protože sotva šla spát, mě čekala snídaně pro děti, zatopit. Tím pádem i oběd, a asi procházka... Mám pocit že z toho kola neuteču.
Jo dříve to fungovalo fajn, ze začátku to bylo když jsem byl v práci spíše na ní, ale nakupoval sem, jezdil odpoledne z kočárkem, i vstával v noci přebalovat. Takže si myslím že to mohlo být 50:50. Nevím, mám chuť třísknout do stolu, a na všechno se vy**at, ale máme super děti, dům...
Jakože jestli je tohle "normální" i obráceně, tak Vás megaobdivuju že to s těma chlapama dáváte.
Mě docela přijde, že má krizi v práci, kterou odmítá připustit... A právě v tom 'své podnikání udrzim a zachranim' topí strašně moc energie, která pach chybí jinde. Chybí ji radost z práce, snaží se jí najít jinde, čímž defakto utíká od povinností... A ta "výmluva" "jsem úplně neschopná" je vlastně skutečný pocit, který se pokouší něčím přebit.
Blbý je, že dostat se z toho znamená odložit svou hrdost a přiznat prohru... a to fakt bolí... Mohl by pomoct nějaký odborník, ale můžou to být jen utopene peníze a čas... Ale asi bych se snažila do celé situace nějak radikalneji dupnout, protože může trvat ještě hodně dlouho a šťastní nejste ani jeden.
Vyhoření,…. Snaží se utíkat z toho kolotoče, který teď máš ty. Bude asi trvat než si to sama přizná, ale pak to bude chtít řešit, abyste to ustáli.
@legotata Já bych tam viděla nějaké psychické potíže, které ale ona sama možná zatím ani není schopná vidět. Nevytáhl bys ji společně do partnerské poradny? Já podobně (ne)funguji, když mám v práci stres, když řeším nějaké průšvihy, problémy. Píšeš, že dělá na sebe, se zakázkami je to špatný a zaplatí tak max svoje výdaje. Co kdyby tedy s těmi zakázkami polevila tak na polovinu (ale plánovaně!!) a ve zbytku zkusila třeba pomáhat? Ale i s tím možná bude potřebovat pomoc profíka - jak dělá z domu, tak nejspíše doma vidí, že nemá pořádně práci, že nestíhá a nezvládá, je tam pocit selhání a od toho utíká pryč. A nemůže možná "ani vidět" i rodinu, protože ta ji o to více připomíná to selhání. Jen teda tipuji, vše může být jinak. Ale pokud v tom opravdu není nikdo jiný, pokud v tom není alkohol, tak toto vypadá asi nejvíc jako důvod. A to chce profíka, aby to pomohl rozklíčovat - a je to dlouhá práce na sobě to dát nějak dokupy. Ale jde to. Držím palce.
Za me je tohle na manzelskeho poradce. Drz se
Teď přišla z koncertu? No tak za ní běž, řekni jí "Lásko jedu na ryby", děti nemaj vařeno a odjet,i kdybys měl chodit po městě. Se mi líbí,že kdyby tohle rady psala ženská,tak ji drtivá většina napíše,ať ho pošle do prdele,děti mu hodí na krk dela něco svého.alw jakmile se jako kráva chová ženská,máme pochopení 😂😂
Prostě narovinu ji řekni,co cítíš,co si tady napsal. Vyžaduj změnu, ať ti řekne co se děje,poradnu..alr hlavně jí přestaň dělat debila.je to máma tak ať se stará. A zacala bych dnes.
@legotata takhle chodi casto, ze prijde nad ranem? Tak bud ma krizi stredniho veku, milence a nebo je to uplne krava. Byla bych nastvana, polila bych ji vodou, rekla, ze tam ma deti a jdu na pivo. Jako, tohle jestli delaji chlapi a zenskym to prijde normalni a nic nereknou tak sou proste KRAVY.
Díky, díky, díky. Zkusím vymyslet jak to opatrně probrat - už stačí kolikrát klíčové slovo a je to salva slz. Takže asi nějaké psycho problémy má, horší je, že mě už na nějaké pomalu, a "to bude dobrý" dochází síly.
Pokusím se pomalu nadhodit, jestli by si nechtěla řízeně ubrat práci na 1/2, když to od Vás čtu asi chápu že to ohledně práce v sobě dusí. Tak možná tohle by ji pomohlo. A vysvětlit jí, že to už moc dlouho sám nedám. Pak se zhroutím asi i já.
Jako dobre ona nahodou 😆 Ji fandim 🙂 Narovinu - jsi hodny a poslusny blbecek, ktery ji neimponuje a testuje, kam az muze zajit. Na tvem miste bych se sebrala a na tyden bez vysvetlovani vypadla. Uvidis, jak bude prstickem skrabat.
@legotata no tak tady asi budu jedina, ale to co předvádí tvoje zena je totalni zazdeni rodiny. Ty jsi ukazal, ze se dokazes o vse postarat, co driv delala a vetsi casti ona tak ti hodila na krk uplne vse. To vis, ze ted sama proste nepujde a neudela uz nic z toho co driv bylo samozřejmostí. Proc taky? Ma tebe a ty jsi jeji jistota na kterou je spolehnutí. Takze si bude chodit rano domu, parit a "zit svuj zivot" Takhle to dela vetsina muzu a pak se divi kolik je rozvodu. U nas doma funguje vse 50/50. Co si ale hlavne myslim je, ze ma milence..protože je vesela, stale nekam beha..doma ji nezajima nic. A kdyz se vrati domu je nadsena..pokud jie neco vytknes breci..Samozřejmě ze bude brecet,protože je v psychickém rozpoložení a zije tzv.dva zivoty. Dlouho to neutahne..Co mobil? Sedi na nem nebo ji nezajima? To je dost zasadni..
Byt tebou, oznamim ji, ze odpoledne jdes "nekam" sbal se a jdi na cele odpo pryc, nebo zítra rano proste odjed a vrat se kdy chces.
At se stara i ona..
@legotata Určitě bych se nepřetvařovala. Pokud situaci nebude chtít řešit, doporučovala bych prosadit si alespoň stejná "práva" - i kvůli sobě, aby ses nesložil. Tzn. domácích prací polovinu, volno pro sebe. Jednostranná snaha bohužel nefunguje - pokud ten druhý nekomunikuje, může se člověk třeba stavět na hlavu a nic s tím neudělá ☹.
@sorboni30 , nebudes jedina. Taky si to myslim. 👌
Ja teda sice říkám vždy vse narovinu, ale taky vim, ze plno ženských, pokud chlap neco tuší, by za svuj vykon s pláčem zasloužilo Oskara. Protože malokterej chlap dál slovne "útočí" na brečící ženskou.🤷♀️
Je to smutný a sobecký. Jak kvuli chlapovi, tak kvuli detem.
Jako na mobilu je dost, hraje hry, komunikuje s klienty, hledá inspiraci... Nemyslím že si "povídá" s někým jiným, ale můžu se plést. Jako když jsem pryč tak se postará, to ne že ne. Ikdyž vaření je typu těstoviny s mákem, ale myslím že v pohodě. Spíš je to asi i o pohodlí, co by se starala když se stará jiný. Ale já se třeba psychicky nevydržím druhý den dívat na drobky v kuchyni na zemi a šlapat po nich, takže buď zaúkoluji děti nebo uklidím já. Teda možná kdybych ubral, a nechal ty věci dokud nezačnou lézt na nervy i jí...
A teda já sem se za těch 12let musel taky určitě změnit. Ale to je hlavně dané dětmi a povinnostmi. Dlouho jsme nikde spolu nebyli, protože byli děti malé, a to plynule přešlo v to, že začala chodit ven sama.
@legotata , otazka taky je, jestli te tohle bavi...
Pokud ne, proč ji to trpis? Seš manžel a nebo chůva, kuchař, uklízeč a řidič?
Ostatne ty aspoň za to dostavaji zaplaceno, ty nedostávas ani v naturaliich. 😏 Co tedy dela ona, kdyz práce moc nemá?
A že děti byly malé?
Pane boze, já mam 4 děti, chlapa od rana do večera v pr*eli, velkyho psa, kočky, koně, děti maji kroužky, objednávám klienty, dělám faktury... a pokaždý si na sebe udělame čas a zajdeme třeba do kina, na večeři, sami s koněm na procházku... a kdyz nahodou neni NIKDO, kdo by pohlidal, udelame si spolecnej vecer doma. Potřebujeme k tomu jen jednu jedinou "věc ". Chtít být spolu.
Tak já sem se chlácholil tím, že je to jen na chvíli. Že se z toho dostane, a zase to bude normální. Dělat tátu v domácnosti není pro mě. Mám děti rád, i s nimi v pohodě trávím čas, občas i rád uvařím/upeču, ale má to své meze. Taky potřebuju nedělat nic, nebo se jen hrabat v garáži a nemuset u toho myslet na to, co uvařím k večeři a jestli je doma pečivo na snídani a svačinu do školy. Fakt sem to nechal zajít až moc daleko, ale ze začátku mi to nepřišlo jako něco divnýho. Potřebovala si zajet tam, dodělat tohle, připravit se na tamto. Až časem jsem to s ní probíral že toho je moc, a potřebuju to rozdělit. Ale třeba věta, mohla bys mi místo hraní na mobilu pomoct s večeří? skončila že brečela jak želva, se slovy že je nejhorší na světě, atp. Takže pak si říkám, že to vlastně řešení přes povídání nemá. Možná to jen neumím správně podat.
to je tak hezky napsaný, až to svádí k myšlence, nakolik je to reálný, respektive pravdivý.
🙂
Taky sem si říkal, když sem to všechno sepsal že je toho už fakt dost co dělám, si to ani přes ten den neuvědomím.
Jo, kdyby to šlo, pozval bych k nám na exkurzy, jak se to nemá dělat :D
Přijde mi, že tohle psala žena. Ono když takový příběh napíše žena, je to normální stav, všichni to tak přece mají, že žena maká v práci i doma, takže se nad tím nikdo nepozastaví. Když napíše muž, že doma maká, je chudáček. Je to hrozně genderově rozdělené.
Každopádně pro obě situace - komunikace, rozdělení pravomocí, plánování... ale naše rodina v tom taky někdy plave :-/
No jsem fakt chlap, nekecám fakt. Ale každopádně díky za názory a rady. Pomohli mi to pochopit i z druhé strany. Zkusím si tu řeč připravit dopředu, abych to nevymýšlel z patra, a snad to posunu.
Jsi na tom tak, jako většina žen 🤷♀️ - práce, děti, domácnost a musí vše stíhat, protože buď mají chlapa k ničemu (čest výjimkám), nebo je chlap pracovně mimo. Já jen poradím komunikovat, prostě si sednout a říct jí všechno co jsi napsal sem.