Nevěrníci. Uvědomili jste si, jaký důsledek to může mít?

Ani já bych nedala pozitivní odpověď.
Ale moc Vám držím pěsti, aby bylo vše v pořádku.

Upřímně kdyby bylo vše tak skvělé a byl super manžel tak by nevěra nebyla. Promiň, ale já bych mu nevěřila.

To by chtelo parovou terapii. Ono to nejde cernobile urcit, ze JO, ma to smysl ci NE, nema to smysl. Jak rika nas predni parovy terapeut Pavel Rataj - kazdy par je jedinecny a ma jedinecne potreby. Potrebujete si spolecne uzdravit dusi a jit do hloubky vasich emoci. Podle toho, co pises, by stalo za ten vztah zabojovat, ale nechte si pomoct od (DOBREHO) odbornika. ✊🏼🍀

Jak podvede jednou, podvede i podruhé...😕

Já mu druhou šanci dala a zvládli jsme to. Teď to bylo 8 let co se nám to stalo. Je to, ale dlouhé a bolestivé odpuštění a zároveň se k tomu pak nesmíš nikdy vracet. My jsme to řešili jen spolu bez terapie a poradny.

Jde to. Ale ta důvěra je hodně moc narušená a chce to hodně práce, nevracet se k tomu ve slabých chvílích (třeba nějaká hádka, občas mají lidi tendenci vyčítat i zpětně) a určitě bych šla za odborníkem. Ale jsou i nátury co se přes to nedostanou. Myslím, že nějaký zranění tam bude furt, jde ale o to jak s tím dokážete pak pracovat. Za mě - pokud je vztah v pohodě a potřeby naplněný - nedojde k tomu. Takže pátrat. Pokud by tvrdil, že jste skvělá a za nic nemůžete a nic mu nechybí a stejně podvedl, tak prostě kecá a udělá to asi znovu. Pokud uznal, že ten vztah mu něco nedával delší dobu a proto to udělal, není to samozřejmě ideální řešení problémů, ale zkusila bych to. Takhle těžko radit, najdete páry co to zvládli, i páry co ne. Ozvou se určitě oba tabory. Záleží na Vás. 🙂

Já jsem před 6 lety podvedla tehdy přítele, dnes manžela (nedošlo k sexu), tenkrát náš vztah procházel krizí a odcizili jsme se. Ano, pak jsem si uvědomila, jaký je a jaké mám štěstí a že mi na něm moc záleží. Později jsem přijala jeho žádost o ruku. Už se to víckrát neopakovalo a ani mě nenapadlo o tom uvažovat. Jsem ráda, že jsem dostala druhou šanci, i když to bylo pro oba těžké. Moc mě mrzelo, že jsem ho ranila a že to bylo kvůli mě takové jaké to bylo. Dnes jsme (snad) šťatstní...

Chce to čas.... preboli to,ale v pozoru už budeš pořád....

nasi to zvladli 😊👍 ale snadne to vubec nebylo

Bude to o povaze, někdo pojede svoje dal ….a někdo měl proste blby období… přišla možnost a “povolil” …(znam takový se slabou chvilkou a jsou to uzasni manžele, tatínci a mají své ženy radi…dost me to prekvapilo, ale proste souběh náhod a udělali chybu) a už to opakovat nebude ..pokud funguje snaží se a ty to umis zkousnout dala bych jednu sanci…

@honatko092 takže otevření očí a svědomí se ozvalo ano ? Taky v to věřím 🙏🏻 ví moc Dobre, ze pokud se dozvím něco takového znovu, tak vim zcela jiste, ze mu druhou šanci nedam, jelikož mě to drti.. již méně, protože je to nějakou dobu, ale je to tam stále

@fandysek_1 taky nejdeme nikam na terapii, jsme tomu otevření spolu. Ten jen jsme taky ve fázi nepripominat a nevracet nás na začátek, jelikož vše bylo zodpovezeno.
Mohu se zeptat , co byla u vás příčina ? Mate dojem, ze manzel našel uvědomění a ,,vi co má doma”?
Těžce nesu tu neuctu, toho ze si mě dostatečně zřejmě nevazil a bral mne jako samozřejmost …
Snad se probudil a díky tomuto projevu lásky, tolerance a šanci se vzpamatoval ….

Já bych mu zřejmě dala druhou šanci. Časem se to snad zahojí.

Jediné co mě zaráží je fakt, že nevěrou reagoval na přemíru stresu ve svém životě + že ty jsi tuto rétoriku převzala také jako omluvu chudáčka manžela.

Tam mi svítí červené kontrolky.

Holka v životě si ještě projdete tolika krizemi i stresovými obdobími. Jako tohle by pro mě nebyla omluva. Spousta lidí má i horší stresy a nevěrní nejsou.

Být tebou hodně striktně se vymezím vůči jakékoli jeho snaze to svádět na kohokoli nebo cokoliv jiného!!! ( typické výmluvy násilníka: to manželka mě vyprovokovala, přišel o práci atp atp.)

Bylo to JEHO rozhodnutí, nikdo mu nedržel nůž u krku. Pouze a jedině ON je zodpovědný za své činny!!! A on měl na výběr a svou reakci si vybral pouze on sám.

Tohle jestli si plně neuvědomí, může při dalším stresovém období zase utíkat a hledat únik jinde 🤷‍♀️

Pokud to chapu dobre tak se do nej zabouchla kolegyne, nadbihala mu, neco malo probehlo ale ne sex a on sam bez toho aniz by vedel ze to budes cist ji napsal ze se kvuli ni rozvadet nebude?
Tak za mne tohle je asi ta idealni varianta nevery, kde bych verila ze se to opakovat nemusi a muze to vztah posilit..
Takova situace mi neprijde jako neco kvuli cemu bych z pohledu manzelky bořila rodinu..

Z pozice nevěrnice - uvědomnění nepřišlo. V prvních chvílich je samozřejmě strach, co bude dál, stud, hanba. Ale nějaké prozření, že už bych to nikdy nedokázala udělat, tak to opravdu ne. A když jsem se otrkala, velmi rychle jsem na tyhle pocity zapomněla a naopak jsem ten morál měla níž a níž.... A chlap je ještě ve výhodnější pozici, protože většinou je na něm žena s malým dítětem závislá - jak finančně, tak psychicky. Určitě tím nechci říct, že ho máš opustit, ale jestli potřebuješ nějakou jistotu, že už to nikdy neudělá, tak to se obávám, že mít nikdy nebudeš.

Půjde teď do budoucna o to, jestli to bude manžel opakovat, nebo ne.
Může zjistit, že když proběhne nevěra a ty to zjistíš, stačí tě chvilku opíjet rohlíkem a kát se a bůhví co ještě....a ty mu to odpustíš. A jede se dál, však ona odpustí a neopustí.

A nebo se v něm hnulo svědomí, udělal chybu a už ji nehodlá a nebude opakovat.

Vy mu časem budete muset zase důvěřovat. Bez toho to asi ve vztahu asi nejde.

Jen si teď kladu otázku, jestli to půjde i bez prověřování. A jestli bych v takovém vztahu, kde musím důvěřovat ale i prověřovat, chtěla být já osobně.

No, každopádně budoucnost ukáže, charakter vašeho manžela se jistojistě projeví. Přeji vám ať v dobrém- zatím to tomu nasvědčuje.

@budouci_maminka přesně tak 😏 je to pro mě ponižující i tak, ze se takhle spustil. Asi se ji líbil nás život, v kterém chtěla nahradit mne ….

@reeeza neee tohle ho v mých očích vůbec neomlouva, rekla jsem mu toto zcela totožně s tím, ze budou další krizové situace a evidentně měl kapacitu na tohle…
Rekla jsem mu, ze nasledky si sbírá teď sám, ze to bylo jeho rozhodnuti.
To takhle vnímám ja, jaká ta slečna je …. Z jeho povídání z kamaradskych rozhovoru, ze už tehda mi přišla vztahově zvláštní a delala ubožátko ze sebe …

Pro anonyma - v tom pripade bych zaprcovala na vztahu, vydala se do poradny a odpustila. Tu brzdu tam měl...

@reeeza zcela otevřene a jiste vi, ze mě zklamal natolik, ze do tohohle davam ze sebe totální maximum, (do teď jsem mu to připomínala- což není dobra cesta) ze ikdyz mu to nepripominam, tak to v podvědomí mám.
Ze mu nevěřím, nedůvěřuji a jakmile přijde jednou tento zlom, tak mu to rada povím.
Jako upřímně jde věcem fakt hodně naproti, omezil dokonce sám od sebe i sve večery s kamarády a pivem.
Dává prostor mi, ať mohu jit pryč, vybít se. Přijít na jiné myšlenky. Hlídá dceru ..

(Pro příklad )

Ale nevím, jestli jde v tomhle žít …. To ponížení je opravdu hrozné ….
Neřeknu, kdybych byla nějaká mrcha, spis krava, která sebe dávala na druhou kolej

A jak je to dlouho od toho setkávání s kolegyní?? Ono i to uvědomění, o co mohl přijít, mu docvakne až po čase, ten proces je postupný i pro něj, protože na něj vlastně dolehne, že hodně zklamal, ale většinou ne hned v plné síle. K plnému uvědomění se může dostat třeba až tak za rok.
Celkově i to odpouštění, znovu budování vztahu, to vše je na dlouhou dobu, trochu si to sedne třeba až tak 2 roky po události, do té doby je to ve vlnách a hodně to jitří emoce.
Pokud nechcete vyhledat terapeuta, velmi doporučuji alespoň online kurz od párového psychologa pana Rataje a pana Vojtka (název Nevěra, dokonce snad už jso pro veliké ohlasy 2 verze kurzu ). Člověk postupně pronikne do emočních procesů, které k tomu všemu patří a pochopí cestu zdravého hojení tohoto traumatu. Vše se musí odžít, protože právě "tlustá čára" nefunguje.

Podle toho co píšeš, nedošlo k sexu, on si to uvědomuje, není zamilovaný, chce být se svou rodinou. Na tvém místě bych si dala hodně pozor, abys to nepřehnala s výčitkami, pocitem ublíženosti. Je fajn, když si tvůj muž uvědomuje co udělal, ale upřímně nikdo z nás nechce výčitky poslouchat do nekonečna. Ať ho nenatlačíš do situace, kdy se začne instinktivně bránit. Vždyť z pohledu jiných, co vlastně udělal? Psal a vídal se se ženou, intimnosti nebyly, snaží se o nápravu. Do určité míry chápu tvoji ublíženost, ale pokud doma nemáš úplného podpantofláka, který by to snesl, dej si pozor, ať z něj neděláš většího k*revníka, než opravdu je - což není😉 Tvoje reakce totiž mohou významně souviset ne s tou situací, ale s tvou sebedůvěrou.

Já myslím,ze jsi ještě hodně mladá? Chapu,ze se cítíš ponizeně,ale zas tak bych to neprozivala, k sexu nedošlo,chlap si nejspíš jen honí ego a líbilo se mu, ze ho nějaká ženská chce. Sama píšeš,ze ti jednou kolega v práci řekl,ze té miluje,to asi nebylo z cistajasna,zřejmě nějaké laškování mezi vama probíhalo.

Z pozice nevěrnice - poznání přišlo a taky velké prozření,pořad jsem brala manžela jako prerostle dítě ale pak když přišla tahle krize,že praskla tahle nevěra zachoval se jako muž s velkým M,dospělý vyzrálý nic nevycita,nepredhazuje.
Snažím se být lepší manželka,protože až když jsem ho malém ztratila jsem si uvedomila o co bych přišla a jak velká láska k němu je.