Manžel mi vyčítá, že nemáme děti
Ahoj,
chci tu sdílet svůj příběh a zajímal by mě Váš názor.
Jsme spolu 10 let, z toho 7 let manželé. Manžel má občas psychické problémy, které ale odmítá řešit s odborníky. Nechce ani na terapii, nutit ho nemá smysl. Dříve mu stačilo promluvit si třeba se mnou, teď už nechce ani to a řeší si vše sám v sobě.
Po svatbě jsem přemýšlela o dětech, manžel to tehdy odmítal. Tvrdil, že děti vůbec nechce. S ohledem na jeho psychické zdraví jsem usoudila, že bude lepší počkat. Odstěhovali jsme se z města blíže přírodě, já si našla flexibilnější práci, abychom nemuseli denně dojíždět (manžel začal být více na home office, což mu také vyhovovalo), koupili jsme si psa. Bohužel nová práce mě moc nebavila, plat byl navíc o třetinu nižší než v předchozí práci. Manžel časem přestal jezdit do města úplně, já 4x do týdne dojížděním trávila 3 hodiny denně. Doma jsem pak vařila, uklízela, stále dokola... Potřebovala jsem změnu a začala jsem přemýšlet o podnikání poblíž bydliště, dala jsem výpověď.
Manžel najednou přišel s návrhem mít děti. Souhlasila jsem, až po tom co se trochu rozběhne podnikání. Asi po roce jsme tedy začali se snažením. Ukázalo se, že to nebude tak rychlé. Po půl roce mi zjistili sníženou činnost štítné žlázy, beru tedy léky na srovnání. Jinak všechny vyšetření jsou v pořádku.
Manžel mi teď začal vyčítat, že jsem neměla děti dříve. Je mi 31 let, myslím, že šanci stále mám. Mimochodem antikoncepci už 4 roky neberu. Dělám vše proto, abychom děti měli. Ale on tvrdí opak. Nerozumím tomu, jsem z toho smutná... Nejspíš k tomu přispívá i to, že lidi v našem okolí se ptají, kdy budeme mít děti... a někdy ne zcela ohleduplnými způsoby.
Děkuji, pokud jste dočetli až sem. Budu ráda za Vaše reakce a osobní zkušenosti.
Chlapi mají takovou představu, že když se ráno probudí a rozhodnou se, že teda děti už jako jo, tak teda do týdne budou... pak si uvědomí, že vlastně se 9 měsíců musí čekat, když je žena těhotná. Občas si pak ještě uvědomí, že je k tomu potřeba nějaká ta soulož. Jedna. Vůbec jim nedochází, že tři občas fakt nestačí 😀. Prostě pro děti se chodí jako do supermarketu - strčíš tam jednu spermii, ta se potká s vajíčkem a za 9 měsíců je dítě. Takže se to dá super naplánovat, když chceš dítě v dubnu, je nejvyšší čas začít se snažením, jako že si máš pohlídat ovulaci, tu nahlásit, aby to správně načasoval i on.
Vezmi ho s sebou na nějaká vyšetření. Můj to pochopil až po pár schůzkách v CAR, kde to doktorka vysvětlovala, jak to vše funguje - že i ten proces tam je delší a na první pokus nemusí vyjít.
Jinak je ti 31, to je poměrně vysoká šance, že to dopadne. Ale nebude to hned a nebude to zadarmo.
Jsi ve věku průměrné české prvorodičky, není nic ztraceno. Zda se mi, že manžel má strach a přenáší vinu na tebe, to je pro něj strašně jednoduché ale nespravedlivé řešení.
A že se okolí ptá, je v tomhle věku běžné, taky se mě kolem 30 ptali všichni jen na svatbu a děti. Měj připravenou nějakou univerzální odpověď, kterou je trochu odpalkujes.
Velice rázně bych mu připomněla, že to byl on, kdo děti nechtěl. A jestli má nějaké psychické potíže, rozmyslela bych si, jestli s ním vůbec nějaké děti chci.
Mohu potvrdit, že někteří chlapi si myslí, že k otěhotnění stačí jeden sex a je zaděláno 😂 můj chlap si taky myslel, že když se zrovna teď rozhodne, že mi udělá dítě, že to tak bude....vůbec nevěděl o nějaké ovulaci a plodném období 🙈😂
Jinak doba snažení může být cca rok u zdravého páru. Štítná žláza to stěžuje, ale pokud bereš léky, bude to ok.
Další věc...ty jsi na vyšetření byla, ale co tvůj muž? On totiž může být problém klidně u něj (i když si to s mužským egem vůbec nepřipouští) 😅
A jestě jedna věc....nechce chodit na terapie, teď je protivný že za to, že děti nemáte můžeš ty....myslíš, že to dítě zvládne? Dítě není panenka....děti brečí, mají své potřeby, dělají bordel a hluk a zlobí ....seš si jistá, že to zvládne v klidu?
Asi by jste si měli vážně sednout a opravdu na vážno to probrat, protože hodně chlapů si myslí, že mít dítě je sranda, že vše zůstane při starém jen přibude to miminko, které ale potřebuje péči, takže starý život určitě nebude pokračovat tak jak byl 🤷🏻♀️
@moood
ja bych si v prvni rade rozmyslela jestli s nekym takovym vubec dite chci mit.
A privest dite do vztahu kde otec trpi psychickymi problemy ktere odmita resit?Dekuji nechci.
Tak on by si měl v první řadě vyřešit své občasné psychické problémy. Děti jsou velký nápor, jak finanční tak emoční. Da to zabrat i do te doby psychicky vyrovnanému jedinci.
To je teda můj názor no 🙂
Vážně chceš mít děti s někym , kdo má psychické problémy, které nechce řešit?? Hele, já měla svou vymodlenou holčičku ve 36, takže v klidu a jemu řekni, že to byl on, kdo dítě nechtěl, tohle není jako upect koláč... Navíc jestli má psychické potíže ted, co teprve s tím prckem, bez urážky , ale to je taky kolikrát jedno veliké psycho..
@moood Myslím že se bojí, jestli nějaké dítě mít budete. Ale neboj, nejsi tak stará, a určitě se vám zadaří 😉
@moood vek mas uplne v pohode, leky na stitnou zlazu to srovnaji, ale spis opravdu pozor na ty psychicke problemy manzela, deti jsou napor i pro “psychicky zdraveho” cloveka, mam vlastni zkusenost, na prvni dceru jsem takto zustala sama, protoze on to proste nedal, mel co delat sam ze sebou a spis nez pomoc mi byl jeste pritezi!!
@pavlusak
a taky to casto byva dedicne
@zelenaesmolda ano,to jsem zapomnela zminit…o tom bych mohla napsat knihu…dcera zdedila presne jeho povahu a deprese😒
@pavlusak
muj ex je taky psycho ale tam to bude spis prostredim takze doufam,ze tim,ze spolu nejsou se to u ni neprojevi.
Popřemýšlela bych, zda to, ze se mimco nedaří, nemá i svůj důvod. A možná zapatrala i někde hluboko v sobě, zda to mimco opravdu chci, zda ho chci právě teď a s tímto člověkem. Často totiž problém s pocetim je hodně o hlave a psychickém rozpoložení.
@moood Já konkrétně otěhotněla až v 31 letech a ničemu to nevadilo, čekala jsem na toho správného chlapa a povedlo se.Mala je z IVF a abychom ji vubec měli museli jsme podstoupit opravdu náročný rok. Pokud se Vam do roka nepodaří, zkusila bych další vyšetření..touho po dítěti absolutně chápu, vyčítat by vám ale neměl nic..drzim palce
Vek mas uplne v pohode, ale.... jsi si fakt jista, ze s nim chces deti? Deti jeste nikdy nikomu manzelstvi nezachranili, naopak je to sakra tezka zkouska
A tady mame krasny scenar manzel na HO, ty presto varis, uklizis potom co travis mraky casu dojizdenim.
A jeste te takhle stupidne obvinuje...
Fakt ti s nim bude dobre, az budes zavisla na jeho prijmu, naladach a bude na tobe zavisle malickate stvoreni?
Vyloženě k těm dětem - působí to na mě jako jeho strach, že na to vůbec nedojde.
Možná má i mylnou představu, že je to proces kratší, než ve skutečnosti je. Zkusila bych mu říct jak to bylo - shodli jste se, že počkáte/nebudou děti, protože nechtěl, tak by Vám to teď neměl vyčítat, že to nejde hnedka. Je potřeba i psychická pohoda (i když se to lehko řekne) a tohle tak nepůsobí. Vy mu přeci taky nevyčítáte, že kvůli psychickým problémům děti nechtěl, vyčítat někomu zdravotní stav je ošklivý.