Pohřbení dítěte po potratu?

@absintka19 Neviděla bych ho, nemocnice ho vydá pouze pohřební službě.

@elenka89 klidne do toho jdete. Nejspise se vam ulevi na dusi. Je to na vas.

@elenka89 Pro mne je to moje dítě a zase bych nesnesla, že jenom tak ,,zmizelo". Rozloučení má svůj význam, pomáhá to. Pokud je tu ta možnost, využila bych ji.

Ja jsem taky prisla v 9tt o mimco minuly rok,byla jsem na revizi takze vim asi jak se citis..
A uprimne ti mohu rict za sebe,ze bych to neudelala.Snazila jsem se na to nemyslet a zapomenout,jiste clovek na to nezapomene,ale zbytecne se nemucit...nechtela bych to "telicko" jak rikas videt ani pohrbit,pokud ti o to jde muzes si tu svicku zapalit doma,ale ja bych si to zbytecne nepripominala, uz takhle se musis dat dohromady, natoz chodit na hrbitov.
Co na to rika manzel?Chce to?Nebude to treba pro nej tezsi? Ten muj se snazil drzet nad vodou me a kdyz ja se dostala nahoru tak se on "sesypal".
Dcera chodila a ptala se na mimco,museli jsme to vysvetlit teda chlap me se vzdy chtelo brecet a kdyz kreslila obrazky do nebicka..

Na druhou stranu "bud rada",ze si o to prisla takhle v zacatku,nez na konci tehotenstvi je to hnusny a tvrdy to takhke rict,ale kdyz me to rekla tchyne tak jsem se nad tim pozastavila a rekla si,ze ma pravdu radsi ted nez nekde v 8mes. To by bylo o hodne tezsi,hodne ztracenyho casu,pohyby opravdove dite,ktere ma doma nachystanou vybavu..
Za chvilku se budete snazit znova a prejde to samo dej tomu cas..

Je to jen muj nazor a rada..

Neni to kontroverzni. Kamaradka to tak udelala, sice nevim co vsechno zarizovali, odmitla o tom mluvit, coz ji chapu. e to tezke a moc me to mrzi, ale myslim si ze je lepsi varianta se s dedatkem mit moznost v klidu rozloucit. Ta duse to potrebuje,musi to nejak v sobe zpracovat a prijmout to. I proto maji obecne pohrby a jakakoliv rozlouceni velky vyznam. Moc me to mrzi. Posilam hodne moc sily. Drz se

Zazila jsem si zamlkle tehu a nasledny potrat ve 13.tydnu s tim ze miminku prestalo bit srdicko okolo 11+2tt.Uprimne si myslim ze to neni dobry napad.Sama sestricka co me mela na starost my rekla ze kdyz neco at se nedivam a hned ji volam.Ze to bude pro me lepsi a kdyz to napisu blbe ze miminko jeste jak clovicek nevypada.Ze bych z toho byla jen spatnejsi nez jsem.Udelala jsem tak jak rekla sestricka a s odstupem casu si myslim ze to bylo spravne rozhodnuti.Radeji jsem si o nem nechala svou predstavu nez realitu.

@elenka89 to je strasne tezke a osobni a asi tim novym zakonem na nas, cekajici rodice, hazi tihu odpovednosti jak nalozit s telickem. Asi kdyz ta moznost vubec nebyla bylo to jednodussi, vubec se nad tim nepremyslelo.
Uplne te chapu, ale opravdu si o tom zkus promluvit s manzelem. I ulozeni ostatku do rodinneho hrobu ma urcite sva pravidla, vydani pres pohrebni sluzbu a pod.

Ahoj 🙂
Já revizi při ZT nepostoupila ani jednou.. Miminko jsem nechala odejít přirozeně a máme ho s manželem pod jabloní na zahradě 🙂 přišlo mi to důstojný.. A cítila jsem, že je to tak správně! Stalo se nám to 2x.

Rozloučení je léčivé a je potřeba, i když to je bolestivé. Mám kamarádku, která si tím prošla a umí pomoct ostatním, aby bolest odešla. Já to naštěstí nepotřebovala, ale kdyby někdo o to stál, ale nevěděl, jak na to, tak doporučuji konzultovat https://www.facebook.com/ta.ktera.prinasi.radost/

nesla bych do toho....resila bych to pokud by to bylo od 25tt a dal....

Tohle si musí každý srovnat sám podle toho, jak to cítí. Já jsem přišla o 4 miminka, navíc okolí se k tomu stavělo stylem "hlavně, že ty jsi v pořádku, vždyť to bylo tak maličké, že vlastně o nic nejde". Plácala jsem se v tom šíleně. A kdyby tenkrát bývala byla možnost si ta miminka pohřbít, šla bych do toho hned. Klidně sama, bez účasti kohokoliv dalšího (včetně manžela, který také nechápal, proč mě ztráta těch maličkých miminek tak bolí). Takže za mě ano, ale určitě se najde i hodně takových, které řeknou, že určitě ne. Záleží pouze a jedině na Tvých pocitech a na tom, jak to Ty sama cítíš. Na ostatní se neohlížej. Ty jsi přišla o miminko, bylo součástí Tebe. Nikdo jiný nemá právo Ti do toho mluvit.

@elenka89 Je mi líto, co se stalo. Osobně bych do toho nešla. Na miminko stejně nezapomeneš, a připomenout si ho můžete doma. Ale já jsem typ člověka, co se hřbitovům vyhýbá, raději si zavzpomínám u fotek než u kusu kamene, kde beztak leží už jen ty schránky. A nechtěla bych se v tom ani drásat víc, než je bezpodmínečně nutné. Za rok u sebe můžeš mít prtě (zkušenost mé kamarádky, rok po zamlklém měla v postýlce měsíčního chlapečka 😉), dívala bych se dopředu než ustrnout na hřbitově (obrazně řečeno). Držím palce.

Mám za sebou 2 x ZT, v prvním případě (8 tt) odešlo samo a nějak nebylo co pohřbívat - embryo se rozpadlo ještě v děloze, takže průběh byl jako silnější MS. Napodruhé jsem šla hned na revizi (10tt). Osobně bych zvolila spíš nějaké symbolické rozloučení.

@elenka89 Ahoj, před 2 měsící jsem přišla o miminko v 15tt. Mělo vážnou vývojovou vadu neslučitelnou se životem. Kvůli genetickému testu jsem svolila na to aby byla odebrána tkáň miminka a byla podstoupena pitva. Tu pitvu jsem ani nepotřebovala šlo nám o ty gen. testy. Nakonec jsem se min. týden dověděla, že nemocnice tkáň miminka neodeslala na genetické testy a poslali miminko jen na pitvu. V tu chvilku jsme řekla, že kdybych věděla, že miminko pošlou jen na pitvu tak bych s tím nesouhlasila a taky si ho vyžádala. Bylo to moje miminko a je mi jedno jestli mi umřelo ve 4 měsíci nebo v 9. Teď jen zapaluji svíčky u fotečky neši princezny a i to pomáhá. K smíření se s tím nepomůže ani hrobeček. Na to chce jen čas a ani ten to nezahojí jen se s tím člověk naučí žít. My si pořád říkáme, že máme andílka nahoře a už si příště brášku nebo sestřičku pohlídá. Ale už to bude naše druhé miminko, protože na naši holčičku nechci nikdy zapomenout. Hlavně mi pomáhá se s tím srovnat když si říkám, mělo to nějaký důvod, nic se neděje bez důvodu. Třeba nás to má v něčem poučit.

Nevím úplně přesně jaká jsou u toho pravidla, ale já bych do toho šla...chtěla bych vědět co se stalo s tělíčkem mého dítěte (i když to byla teprve žižalka). Pohřeb nebo ukládání do hrobky bych za sebe nedělala, ale líbí se mi myšlenka, že bych popel nechala dát do svícnu, který bych pak mohla zapalovat jenom pro své miminko nebo třeba do přívěšku, který bych pak nosila pořád u sebe...pro někoho možná trochu morbidní, ale já to tak cítím...

Taky bych do toho nesla...

Holky děkuji za názory.
Dnes ráno za mnou přišel manžel celej sesypanej s otázkou:,,Co s ním pak udělají?" Tak jsem mu po chvilce váhání odpověděla: ,,Myslíš:co by udělali...kdybych o něho nepožádala..." Začali jsme se o tom bavit, on se tím trápil už 3 dny - tou představou, že naše děťátko hodí někam do koše a nikdy nebudeme vědět, kde vlastně skončilo. Dohodli jsme se na tom, že i když jde o věc velice finančně nákladnou, tak peníze jsou pomíjivé, ale kdybychom to neudělali, tak bychom si to pak vyčítali. Nebude o tom vědět nikdo jiný kromě nás dvou.
A to děťátko neuvidím, ta možnost není - když mi budou dělat zákrok, budu uspaná, a potom ho předají přímo pohřební službě ke zpopelnění, my dostaneme potom jen urničku. Samozřejmě co se týče uložení do hrobu, tam už pravidla známe, máme urnový hrob, který jsme nechávali dělat poměrně nedávno, kde jsou uloženy urny našich blízkých příbuzných...
S manželem jsme se shodli, že to chceme udělat, dokonce manžel řekl, že i kdyby to mělo stát tu nejvyšší cenu co nám jedna pohřební služba sdělila, tak by do toho šel...protože i když bylo miminko maličké, bylo naše... Rozloučení s ním nebereme jako něco, co by nás drásalo, naopak cítíme, že to potřebujeme, a že potřebujeme vědět, že pokojně spinká mezi svými blízkými a ne neznámo kde...

@elenka89 udelate to nejlepsi co muzete. Skladam vam oboum poklonu. Drzte se

@elenka89 Já myslím,že to jste se rozhodli správně.Mne zjistili loni zamlklé těhotenství v 9tt v Polsku na dovolené, podstoupila jsem tam hned revizi pro krvácení a byť jsem asi také divná, přišlo mi tentkrát hrozné, že moje miminko skončilo někde v pytli s biologickým odpadem. A doted je mi při té vzpomínce úzko. Moc Vám přeju,abyste ztrátu brzo překonali a dočkali se zdravého děťátka. 🍀

Pokud se Vám Tím uleví,tak do toho jděte..

Ja bych to nedelala. Prijde mi to jako sebemrskacstvi.... Nosila jsem dvojcata. Jedno z nich muselo bohuzel ve 24tt polozit zivot aby druhe mohlo prezit. Rodila jsem ve 38tt. Trvalo mi dva roky se s tim vyrovnat a doted je to tezke. Vzpominku mam v hlave a nikdy nezapomenu ale nechtela bych ji mit na hrbitove. Pro me je jednodussi se vyrovnat s tim ze neni a jit dal... ze ztraty na zacatku tehotenstvi se clovek dostane mnohem driv (s tim mam taky zkusenost) tak bych to jeste zvazila

@elenka89 Ahoj, stalo se mi to samé, v 11. týdnu na kontrole mi doktorka oznámila, že srdce nebije. Také jsem byla na revizi. Já jsem na to chtěla co nejdřív zapomenout, dát se dohromady a začít se snažit znovu. Myslím, že když si necháš miminko vydat, pořád se to s tebou potáhne. Neříkám, že na to jde úplně zapomenout, ale určitě to jde zastrčit někam hluboko. Tak proč si to potom takhle připomínat? Být tebou, nedělám to. Budeš si ubližovat.

ja tuhle možnost nemela když se nam tohle stalo a mrzí me že nemam kam za nim chodit kdybych tu možnost mela pohřbila bych ho jednou to bylo moje díte a dlouho me žralo že by ho takto vyhodily a tak jsem se ptala a pídila a nakonec vyšlo na povrch že udajne plod při čištení už nenašly.. což nechapu protože den předtím tam bylo.. možna milosrdna lež

@klaraslavickova Plod se opravdu muze proste rozpadnout. Videla jsem to u sebe na utz pred revizi. Naopak si nejsem jista, ze u takhle ranneho tehotenstvi lze oddelit plod od zbytku tkane. Samozrejme pokud to tak autorka citi, at to udela. Ja bych volila spis symbolicky pomnicek nekdev prirode.

@jezz1e Samozřejmě, stát se to může, ale tam je možnost, že ho prostě od zbytků tkání nijak neoddělují, prostě se předá ke zpopelnění to všechno, co odsáli, včetně plodu.

Ahoj, soucitim s Tebou . Letos jsem dvakrát potratila , a i podruhé samovolně .. Rozloučila jsem se s nim tak nějak sama , v tichu , a pohodě . Samozřejmě , bolí to moc . Obzvlášť když pro ostatní lidi je to tak strašně abstraktní pojem , ze vážnost toho bagatelizují . Také podpora ze strany lékařů žádná .
S miminkem se rozluč jak se patří , jak ti rádi tvoje srdce . Hodně sil .

Taky si myslím, že devítitýdenní zárodek nelze vybavit samostatně. Pohřeb bych nevolila, je to spíš dobře zaplacené lobby pohřební společnosti, která do toho jde.

At udelas co udelas bude to spravne, pokud citis, ze to tak potrebujete a pomuze vam to.

@1772 To si nemyslím...pohřební služby nesmí mít nikde reklamu ani uvedený ceník a kremaci takhle malých plodů nedělají často, jde o to, že spousta lidí o takové možnosti ani neví. Informovala jsem se sama u několika pohřebních služeb a samozřejmě nebudeme dělat pohřeb jako takový, ale pokud chceme ostatky nějak získat, lze to jen vydáním pohřební službě a ta provede pouze jeden nezbytný výkon, nic víc. Ceny těchto služeb se velice liší, člověk se musí informovat jinak by zbytečně zaplatil tisíce navíc...My jsme nakonec našli takovou, která vyhovuje našim požadavkům, nevnucuje nic navíc a ceny také nemá přemrštěné jako tomu často bývá.