Druhé těhotenství...děti 13. měsíců od sebe. Měla jste to některá také tak?
Ahoj holky,
tak jsem zjistila, že jsem znovu těhotná. Doma máme krásnou čtyřměsíční holčičku, která je “vymodlená”, pár těhotenství před tím nevyšlo ☹
Druhé miminko jsme plánovali, ale ne tak brzo...chtěli jsme tak rok počkat. No a jelikož první nebylo hned, tak jsme mysleli, že ani teď to nebude hned. A ono ejhle.
Jenže já mám takový zvláštní pocity...nepřipadám si šťastná, spíš naopak a hrozně se za to stydím☹ V prvé řadě mám pocit, že zrazuji svoji holčičku, protože ji ošidím o ten čas, který jsem měla věnovat jen jí a za druhé nevím jestli skoro dvojčata zvládnu. V neposlední řadě je taky reakce okolí, že jsme nepočkali.
Měla jste to některá taky tak? A jak jste se se vším vyrovnaly?
Je to horsi nez dvojcata. Druhe se Vam narodi, az mala zacne chodit. Pak je to ale super, hodne si spolu vyhraji a mate to tzv.z jedne vody nacisto. Kamaradka ma deti o ctyri roky a uz se ji moc nechtelo vracet se do plen. Vsechno ma svoje vyhody a nevyhody, jako ostatne vsechno.
Ja mam deti s "velkym" rozdilem - 21 mesicu, takze nemuzu uplne radit (jako byl to urcitou dobu masakr, ale da se to prezit a jsem rada ze to je tak jak to je), ale bratranec a sestrenice (dnes jiz ctyricatnici) jsou bez tri dnu o rok a meli spolu vzdycky skvely vztah a tetu se strejdou to taky nijak negativne nepoznamenalo 😉.
Mam deti o 23 mesicu, ale pocity jsem mela uplne stejne. Bala jsem se, ze okradu o cas to starsi. Nakonec jsem se mu venovala vic nez malinkemu, protoze ze zacatku strejne jen spinka nebo se krmi, kdyz povyrostlo, zase rado sledovalo brachu, jak si hraje. 13 mesicu asi bude narocnych, protoze dcerka je taky vlastne jeste miminko, ale az se ten zacatek prehoupne, budete rada, ze jsou od sebe tak malo, protoze budou partaci.
Mám děti s maličko větším rozdílem, jsou od sebe přesně 17 měsíců, a kupodivu začátky byly na pohodu, protože malá většinu času prospala. Pak hodně sledovala bráchu. Nejhorší období bylo, jak se začala plazit a stoupat si (hlavně u mých nohou)... to jsem ji měla fakt pořád na rukou a nebo jecela, protože neviděla, co dělám. Ale jak začala stabilně stát a pak chodit, tak zase výrazné zlepšení... určitě to úplně lehké nebude, ale děti si brzy spolu vyhrajou a budou mít podobné zájmy. Za mě lepší než mít třeba čtyřletého a novorozeně, tam už jsou prostě někde jinde. Je tu skupinka děti narozené blízko u sebe, a je tam i kupa maminek a dětmi cca 12-14 měsíců od sebe, zkus tam mrknout, třeba se od nich dozvíš víc 😉
Máme děti 13 měsíců od sebe, u nás to tedy bylo plánované. Neříkám, že to se skoro dvojčaty bylo vždycky jednoduché, ale ani to nebyl takový horor, jak mě všichni strašili (hlavně ti, kteří sami děti takhle brzy po sobě nemají). Já jsem za to fakt ráda, že jsme do toho šli, mateřskou jsem si užívala a čím jsou kluci starší, tím je to snazší. Teď už jsou předškolák a prvňák, jsou úžasní parťáci, všechno dělají společně.
I já mám děti se stejným rozdílem, také jsme to tak brzy nečekala, první měsíc jsem probrečela.... pak si to sedlo a začali jsme se těšit. Kluci jsou super parťáci a je to jen a jen lepší... od začátku se zbožňují 😉
Máme děti 13m od sebe, plánované. K nim pak třetí za 18m. Když se narodila druhá dcera, tak to po pravdě vůbec nebylo hrozné. Miminko jsem hodně nosila, starší dceři se normálně věnovala, miminko přeci jen zase tolik péče nepotřebuje - jí, spí, potřebuje přebalit a tak dokola 🙂 Náročnější to začalo být, když se ta druhá začala pohybovat, ale to už jsme zase byli všichni doma sehraní, takže u nás se fakt žádné drama nekonalo 🙂
Sranda začala, až když se narodila ta třetí 🤷🏽♀️😀
Každopádně ty věkové rozdíly bychom neměnili 🙂
Na okolí se naprosto vykašli. Těm do toho nic není. My jsme druhé společné dítě neplánovali vůbec - mě by stačilo jedno a příteli 4. 🙂 Nicméně osud si s náma pohrál a budu rodit kolem synových 15m. Navíc s ním je to složitější, že skrz nemoc má hodně doktorů, je to časově náročné. Jsem 34tt a doteď si vůbec neumím představit co bude. Vůbec nejsem na dvě děti připravena. A asi nebudu. 🙂 Strašně záleží, jaká bude ségra: pokud bude hodná a nenáročná jako kluk, tak to nějak zvládnem. Pokud ne, tak se asi střelim. 😀 a zatím si vůbec neumím představit, že ji budu milovat tak jako ho. Ale to věřím, že přijde. A taky mám už dopředu výčitky, že ho budu okrádat o "jeho" čas. Upřímně bych nikdy neplánovala děti tak blízko od sebe, pro mě je ideální spíš větší rozdíl - min 3 roky, ale spíš 4-5 let. Ale stalo se no. Uvidíš, že se to nakonec nějak zvládne.
Mám od sebe kluky 17 měsíců. A musím uznat, že kdyby byli možná k sobě blíž, tak by to bylo snazší. Protože, teď se mi ten starší dostává všude, a jak už je rozběhaný tak nedá ničemu pokoj. Stoupne si na bočnici postýlky, bere bráškovy dudlika, krámuje skříně.
Mám v okolí par kamarádek co mají takto deti u sebe. Začátek bude asi mazec, ale pak jsou ty děti vic parťáci a můžeš s nimi dělat věci společně. Mam holky od sebe čtyři roky a jednu baví něco co už starší neba. A starší chce dělat něco co zase mladší ještě nezvládne . Rozhodně dobrý sourozenecky kočárek ti usetri hodně nervů. (-:
Řeším něco podobného
Dcerk bude teď 12 měsíců a já jsem tehotna. Druhé miminko jsme chtěli. Chtěli jsme aby byli děti maximálně dva roky po sobě
Ale teď nějak zjišťuji, ze nevím jestli to zvládnu
Nechci potom zanedbával starší dceru( kdy budu litat okolo mrnouska)
Bojím se ze to nezvládnu psychicky
Jelikož po první porodu jsem na tom byla docela dost špatně
Já tal nějak doufám ze se to spraví ty moje pocity
Mám děti po 14m, teď je jim 5 a 6 a je to skvělý.zacatek nebyl jednoduchej, ale věřím, že není nikdy. Nejprve máš dvě miminka 🤭ale zhruba po 2. roce toho mladšího to začíná být lepší a lepší.nejhorsi pro mne bylo mezi 1.a 2. rokem malého. Potom už je to bomba, mladší se učí od starší, jsou parťáci, jsou stejně schopni, tedy mohou dělat stejne aktivity, mají stejné přátelé, stejná školka, stejná třída.trochu se teď řeším, až nastoupí starší do školy, ale určitě to taky zvládneme.
Okolí reagovalo stejně jako u tebe, ale na to se vykašli. Mladší rozhodně nijak neošidis, to úplně vypust z hlavy. Bude to prima, uvidíš.a kdyby ses necítila po porodu dobře, tak neváhej a vyhledej psychologa.ja měla po první poporodní úzkosti a neřešila jsem to, do očí mi to řekla až dětská Dr, když jsem byla před porodem s druhým.doporicila mít psychologa v záloze a vyplatilo se.prisla poporodní deprese, ale tenkrát opravdu velmi dobře pomohl manžel a psycholog a vše se srovnalo.hlavne nebuď sama na všechno 😘
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Podobné diskuze
Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.
Ahoj, pocity jsem měla podobné, i když děti byly od sebe víc než 14 měsíců... myslím, že to má hrozně moc žen při druhém nebo dalším těhotenství. Jak moc mi na druhém dítěti záleží jsem zjistila až ve chvíli, kdy na jedné kontrole v těhotenství vypadalo něco špatně, a já se hrozně bála, že miminko nebude. Nejhorší mi taky přišlo, že nebudu mít tolik času na první dítě. Teď ale už vím, že sourozenec je pro něj to nejlepší, co mohl dostat. Reakce okolí bych teda fakt vůbec neřešila. Je mi trochu líto, že jsem si to druhé těhotenství kvůli zbytečným obavám neužila tolik, jako první.