Když večer ukládám svou Emu do postele, často přemýšlím o její budoucnosti. Jaké sny si splní? Kam ji život zavede? Dnes chce být doktorkou, zítra možná něčím úplně jiným. Její plány se ještě mockrát změní, ale jedno vím jistě – ať už se rozhodne pro cokoli, bude potřebovat podporu. A já chci, aby měla co nejlepší šanci své sny uskutečnit.
Nedávno jsme se o tom bavily s kolegyněmi u oběda. Každá z nás řeší podobné věci. Jedna uvažuje, jak ušetřit na synovy fotbalové tréninky, druhá přemýšlí, jak dceři jednou pomůže s bydlením. Zjistila jsem, že v těchto otázkách nejsem sama. Všechny nás občas tíží obavy, jak naše děti připravit na život. Právě při téhle debatě mě ale jedna kolegyně inspirovala.
„Víš, že můžeš spořit pro svou dceru, a stát ti na to ještě přispěje?“ zeptala se mě. Nejprve jsem byla skeptická. Měla jsem pocit, že to bude složité, možná s nějakými podmínkami, které mi nebudou vyhovovat. Ale čím víc jsem o tom zjišťovala, tím víc mi to dávalo smysl. Šlo o takzvané penzijko pro děti – jednoduchý způsob, jak začít finančně zajišťovat budoucnost.
Ve zkratce, každý měsíc posíláte na účet určitou částku a stát vám k ní přidá příspěvek. Pokud vložíte alespoň 500 Kč, dostanete od státu 100 Kč. Pokud spoříte více, příspěvek se zvyšuje, a to až na 340 Kč měsíčně při vkladu 1700 Kč. Řekla jsem si – tyhle peníze bych Emě odkládala tak jako tak, tak proč nevyužít možnost, kdy mi stát pomůže částku navýšit?
Další výhodou je, že pokud spoření trvá alespoň 10 let, může si dítě v 18 letech vybrat až třetinu naspořených peněz, a to bez ztráty státní podpory. To je přesně věk, kdy se sny začínají měnit v realitu. Tyto peníze může využít třeba na studium, první bydlení nebo něco, co jí pomůže vykročit správným směrem.
Přispívat na penzijní spoření však nemusím jen já jako rodič. Může se zapojit i širší rodina – prarodiče, tety nebo strýcové. Každý, kdo chce dítěti pomoct, může přidat svou část. To je skvělé, protože společně tak můžeme naspořit víc a efektivněji.
Jedna z věcí, které mě na penzijku opravdu nadchly, je způsob, jakým se peníze zhodnocují. Jde o takzvaný efekt složeného úročení. Co to znamená? Vaše úspory nerostou jen z toho, co do nich vložíte vy a stát. Zhodnocují se i úroky, které už byly připsány. Peníze se tak zhodnocují nejen jednou, ale opakovaně, a čím déle spoříte, tím větší rozdíl to na konečné částce udělá.
Představte si to jako sněhovou kouli. Na začátku je malá, ale jak se valí z kopce, nabaluje na sebe víc a víc sněhu a roste rychleji. U penzijka je to podobné. Čím déle spoříte, tím větší částka se vám díky zhodnocení naspoří.
Čas je u spoření váš nejlepší přítel. Čím dříve začnete, tím větší efekt se dostaví. Navíc je výhodou, že částky můžete kdykoli upravit. Pokud je zrovna měsíc, kdy jsou výdaje vyšší (třeba nový školní batoh nebo narozeninová oslava), můžu poslat méně. A naopak, v lepších měsících přidat. Tato flexibilita mi dává pocit, že mám věci pod kontrolou.
A ještě něco – v budoucnu, až Ema dospěje a začne pracovat, může jí na penzijko přispívat i zaměstnavatel. Tyto příspěvky nepodléhají dani z příjmu ani sociálním a zdravotním odvodům (do určitého limitu), což je další výhoda, kterou si jednou může užít.
Když jsem si o penzijku zjišťovala víc, jednou z věcí, která mě potěšila, byla jeho bezpečnost. Naspořené peníze jsou majetkem dítěte, což znamená, že nikdo – ani rodiče, ani kdokoli jiný – na ně nemůže sáhnout. Jsou tu připravené jen pro ni a pro její potřeby. Až Ema dosáhne 18 let, bude si moci část peněz vybrat a využít je na cokoli, co jí v tu chvíli pomůže – ať už na studium, první bydlení, nebo třeba na cestování. Zbytek zůstává dál uložený, aby mohla pokračovat ve spoření i do budoucna. To mi dává jistotu, že peníze, které jí teď odkládám, skutečně poslouží tomu, co je pro ni nejdůležitější.
Během toho všeho přemýšlení o Emčině budoucnosti mi došlo ještě něco důležitého. My, mámy, máme často tendenci myslet na všechny kolem sebe, ale na sebe zapomínáme. Jenže když jsem si přečetla, že ženy jsou v důchodovém věku mnohem častěji ohroženy chudobou, něco ve mně se pohnulo. Nižší příjmy, časté přerušování kariéry kvůli dětem a delší život – to všechno nás staví do nevýhody. A i když chceme dětem co nejvíce pomoci, nesmíme zapomínat na to, že i my jednou budeme potřebovat jistotu.
Proto jsem si spolu s Emčiným penzijkem založila i vlastní spoření na důchod. Není to velká částka, ale dává mi klid. Myslím tím nejen na svou budoucnost, ale i na tu její – protože jedním z nejlepších způsobů, jak svým dětem pomoci, je zajistit, že nebudeme jejich zátěží. Chci být soběstačná a nezávislá, aby se mohla plně soustředit na svůj vlastní život a sny.
Možná jste na tom podobně jako já. Přemýšlíte, jak svým dětem zajistit lepší start do života, a hledáte způsoby, jak to udělat smysluplně a efektivně. Penzijko pro děti pro mě bylo odpovědí. Je to jednoduchý způsob, jak krok za krokem budovat jejich finanční jistotu, a zároveň si udržet klid v duši, že pro jejich budoucnost dělám maximum.
Tento článek vyšel s podporou ZaVodou
Začni psát komentář...