Máme za sebou strašně hektických čtrnáct dní, ve kterých jsme mimo jiné měli otestovat Canon Creative Park. Jedná se o webové stránky od společnosti Canon, kde najdete šablony pro vaše tvoření. Na celém tomhle projektu se mi líbí především to, že v lidech probouzí kreativitu a chuť něco vytvářet. 

Testování mělo probíhat společně s dětmi, moc jsem se těšila, jak s Tobískem vyzkoušíme další prima aktivitu, když přes zimu nemůžeme trávit celé dny venku. V balíku, který nám na testování přišel, jsme dostali nůžky, lepidlo, tužku, tři vystřihovánky afrických zvířátek a balík opravdu kvalitních papírů.

Dost mě ovšem překvapilo, jak jsou zvířátka drobná, nezabírala ani půlku papíru a i s nůžkami, které byly v sadě, by jejich vystříhání bylo sakra pracné a složité. Hned mi tedy bylo jasné, že je to spíš zábava pro mě než pro Tobíka. Děti sice vystřihování prvního zvířátka bedlivě pozorovaly, ale na další už mi nedaly prostor. Ani s lepením to nebylo o moc lepší. A tak jsem ze společného tvoření byli všichni akorát ulepení a obalení kousky papírků. Slona jsem alespoň zvládla vyfotit, ostatní zvířátka dožila dřív, než jsem se k tomu vůbec dostala.

Druhý zádrhel byl tisk. Našla jsem spoustu úžasných vystřihovánek, ale na naší černobílé tiskárně by to nemělo smysl a u táty došla barva při tisku masky medvěda a loutkového divadla. Je tedy rozhodně lepší se domluvit s někým, kdo má možnost tisknout za nějaký lepší peníz někde v práci, kde jsou na tisk většího množství barevných věcí zvyklý.

A nakonec byl proti nám čas. Nevím, jak a kdy tvoří ostatní maminky, ale pro mě sezení u papíru s nůžkami v noci, kdy děti už spí, tak trošku ztrácí smysl. Pozvala jsem si tedy na víkend děti mé ségry, abysme se do stříhání zapojili společně. Bohužel ani je stříhání dlouho nebavilo, protože šablony jsou hodně členité a je to náročné i pro dospělého. Tady tedy samozřejmě záleží, do jakého projektu se pustíte. Čas, který jsem měla navíc, jsem tedy alespoň věnovala tomu, že jsem si prošla celé webové stránky a prozkoumala všechny možnosti Canon Creative Parku.

Jinak je totiž Creative Park naprosto dokonalý a už se nemůžu dočkat, až budu mít víc času a budu se moci pustit do tvoření. Zjistila jsem, že pro nejmenší děti jsou v nabídce úžasné omalovánky, na které ani nevyplácáte v tiskárně tolik barev. Teď před Vánocema by se Vám možná mohly hodit různé druhy přáníček včetně obálek. V nabídce jsou i dárkové krabičky a celá záložka na hlavní stránce je věnována právě Vánocům. Na příští rok se Vám zas můžou hodit různé druhy kalendářů. Mě asi nejvíce zaujala záložka Scrapbook, kde máte k dispozici různé krásné šablony pro tvorbu vzpomínek. Skvělé jsou i rámečky na fotky a party doplňky. A neposlední řadě pak zajímavé origami a vystřihovánky z papíru, které jsou ale tak trošku vyšší dívčí. Na druhou stranu si můžete doma postavit téměř cokoliv od zvířátek, přes proslulé stavby až po funkční věči jako jsou různé větrníčky, bubínky a divadýlka.

Pokud bych celé testování měla shrnout, tak jsem za tuhle možnost opravdu ráda, protože by mě ani ve snu nenapadlo, že něco takového vůbec existuje a jaké věci si můžete vystříhat a sestavit. Klobouk dolů nad výtvory ostatních maminek opravdu smekám, některé tomu věnovaly snad všechen svůj čas a mají krásné výtvory, které jsem si tu s radostí prohlížela a nechala se inspirovat. Spoustu šablon jsem si našla a uložila právě i díky nim. Máte-li tedy čas, trpělivost a rádi zkoušíte nové věci/tvoříte, určitě se do Creative Parku běžte podívat, ale pozor může se vám stát, že se v něm zatouláte na hodiny. Máte-li už větší, zručné děti, určitě je nechte, ať tvoří s vámi, moc se těším, až ty mé zvládnou alespoň pořádně vybarvovat ty omalovánky. Důležité je ještě dodat, že šablony si stahujete do počítače zdarma, poté tisknete. Vše je připraveno už přímo pro tisk, není potřeba stahovat žádnou aplikaci, což je podle mě velká výhoda. K dispozici je vám vždy i návod. Stránka sice není v češtině, ale je dost jednoduchá a intuitivní, určitě se v ní neztratí ani maminky, které neumí anglicky.

Děkuji moc koníkovi za zprostředkování. Další recenze naleznete pod #test_canon

Zdroj obrázků: Vlastní; Prt Sc z Canon Creative Park

Ano, minulý týden Stella oslavila 6 měsíců. Je to naprosto neuvěřitelné, ale je to tak.
Letí to, ale je to ten nejkrásnější let, do kterého jsem mohla nastoupit. Občas přijde nějaká ta turbulence, ale většinu času letíme hladce nad mraky a užíváme si sebe navzájem.

Už v porodnici jsem ale poznala, že to s touhle divoškou nebude tak jednoduché jako s Tobíkem, který je ve všech směrech dítě za odměnu (od narození krásně spal, hezky papal, nikdy se nevztekal, pomalu jsme nevěděly, že mu rostou zuby...). Stella mě školí! Učí mě ještě větší trpělivosti, ještě větší pokoře a odevzdanosti. Vyžaduje mou neustálou přítomnost, od narození by nejradši byla jen v mé náruči ideálně ještě nepřetržitě kojená. 

A víte, co je na tom nejzvláštnější? Že mi to vůbec nevadí, necítím se nijak zvlášť unavená nebo vyčerpaná. Všechno to zvládám daleko lépe a lehčeji než  s prvním miminkem. Všechno mi přijde samozřejmé, ničím se nestresuju, nechávám to plynout a vždycky se všichni krásně přizpůsobíme, ať už doma nebo na cestách. Tobík je totiž navíc úžasný bráška, který mi s péčí o miminko od začátku pomáhá, nežárlí, Stellinku nezlobí, pořád ji hladí, pusinkuje a chová. Stella má obrovské štěstí, že má takového staršího bráchu, který se o ní vždycky postará. Až mě to dojímá!

A co už Stellinka umí? Od pátého měsíce se plazí. Teď už nabrala takovou rychlost, že než jí položím a dojdu se do kuchyně napít, už mě tahá za ponožku. Díky tomu je i o něco samostatnější a mně se konečně uvolnily ruce, a tak jí vyvářím příkrmy a kašičky. Moc jí chutná! Má něco málo přes 6kg, takže je co dohánět. Zoubky se zatím neklubou, ale myslím, že to nebude mít dlouhé trvání.

Zdroj fotografií: DALL-e

Zdroj fotografií: DALL-e

Zdroj: Nejsport.cz

Dnes nám dorazil záhadný balíček. A když na mě po rozbalení vykoukla myš, málem jsem leknutím upadla. Páááni, je jako živá! A přitom je to jen papírová vystřihovánka... To mě úplně navnadilo. V ruce jsem třímala sadu Canon Creative Park, kterou jsme obdrželi na testování a nebýt toho, že jsme akorát vyráželi na plavání, pustili bychom se do toho snad hned!

S Tobíkem tvoříme moc rádi. V září mu bylo dva a půl roku, rád razítkuje, lepí, kreslí (už dokonce střídá barvičky a vypráví, co na obrázku je; donedávna dělal jen nekonečně mnoho čar jednou barvou 🙂). Má svůj koutek se stolečkem, kam se může kdykoliv uklidit a tvořit. A pak taky tvoříme spolu. Obkreslujeme ruce a vytváříme rukavice z barevných papírů, které polepujeme washi páskami (ty se mi mimochodem na tvoření s dětmi moc osvědčily ;)). Modelujeme zvířátka z modelíny, vyrábíme barevná přáníčka, pečeme, ... Canon Creative Park je pro nás tedy další zajímavá výzva. Oba milujeme zvířátka a navíc se blíží Vánoce, takže mám v hlavě už spousty nápadů. 

Zatím to ale vypadá, že to u nás bude pěkná divočina! ;))

Úplně jsem s vámi zapomněla sdílet to nejdůležitější ♥

Stella brzy oslaví půl roku a má se čile k světu. Plazí se po celém bytě, papá první příkrmy a nejradši si hraje s bráškou, který jí miluje!

Video na přání, které jsem natočila už před nějakou tou chvílí, kdy do oficiálního termínu porodu zbýval ještě více jak měsíc. Zatím se nic nezměnilo, vše platí, do porodu však zbývají už jen dva týdny.. Tady je tedy našich TOP 5 jmen pro chlapečka a holčičku.

Která jména zvítězila u vás?

36. týden těhotenství, 30 dní do oficiálního termínu porodu:

přežít první trimestr ✓
vybrat jméno pro miminko ✓
vybrat porodnici ✓
vydržet nenechat si říct pohlaví miminka ✓
pravidelně se mazat ✓
připravit Tobíska na příchod miminka ✓
pořídit nábytek do dětského pokoje/ložnice ✓
smontovat skřínky z Ikea ✓
vymýt auto a připravit autosedačku pro miminko ✓
kočárek ✓
výbavička pro miminko (vanička, houpačka, plenky, látkové pleny, lanolin, ..více ve videu o výbavičce) ✓
nakoupit poporodní výbavu (vložky, síťované kalhotky, kojící košile, ..) ✓
sbalit tašku do porodnice X
sbalit tašku pro Tobíka X
vyprat dětské oblečky X
vyžehlit dětské oblečky X
dětský pokoj X
ložnice X
praktický lékař, EKG X
zubař ✓
brát pravidelně magnesium X
návštěva porodnice X
ušít rychlozavinovačku pro miminko ✓
ušít hnízdo pro miminko X
pořídit dárek od miminka pro Tobíska X
jarní úklid ✓
udělat záhonek a zasadit semínka ✓
vyplenit ultrajedovaté rostliny ✓
pískoviště pro Tobíka X
ergonomické nosítko X
těhotenské focení X
těhotenská masáž X 
cvičit s Aniballem, masírovat hráz X
dochodit s Tobíkem jarní kurz plavání ✓
zajít si na pizzu a výstavu The Bodies X
natočit video o prvním těhotenství ✓
natočit video o porodu X
natočit videa o výbavičce X
užít si v co největší pohodě poslední měsíc těhotenství a maximálně si užívat Tobíka!!!!!
PŘIROZENÝ POROD BEZ KOMPLIKACÍ A ZDRAVÉ MIMINKO

Těhotenský deníček dlouho nebyl, protože mě trošku vyděsil můj zdravotní stav ve 33. týdnu těhotenství. Jak se daří miminku a jak zvládám osmý měsíc těhotenství se tedy dozvíte až v dnešním videu z 35. týdne těhotenství, ve kterém jsem nakousla i hodně intimní témata, tak snad vás moje upřímnost nepohorší. 🙂

A jak jste zvládaly/zvládáte poslední týdny těhotenství vy?

Netroufám si tvrdit, že jsem nějaká ostřílená těhule, ale přeci jen už vnímám těhotenství trošku jinak než poprvé. Ani vlastně není čas to nějak zvlášť prožívat, takže spoustu věcí beru hodně s nadsázkou a to, co mě napoprvé třeba i trápilo, teď nevnímám, házím za hlavu nebo si z toho dělám legraci. Moje těhotenské desatero vychází z mých zkušeností. Odráží se v něm každodenní život průměrné těhotné ženy a každá průměrná těhotná žena holt čas od času zhřeší, i když se svých přikázání snaží držet zuby nehty. Nebo ne?

1. NEZBLBNEŠ! 

Stav "mlíko v hlavě" známe asi všechny. Tělo má holt spoustu jiných starostí a tak občas zapomene myslet. Dokud jde jen o nedodělaný oběd, je to ještě v mezích. Zapomenuté brýle a řízení auta po silnici, která se mi před očima měnila v jeden velký mastný flek, už taková sranda nebyla. Bohužel začínám vnímat, že s blížícím se porodem, se veškerý můj zájem opět stáčí k miminku a přípravám na jeho příchod. Asi je to přirozené, ale moji bližní mě za chvíli asi zavřou na samotku.

2. NESEŽEREŠ, NA CO PŘIJDEŠ! A BUDEŠ VÍC PÍT!

Bytostně nesnáším otřepanou frázi "jím za dva". Jak by to asi mohlo být možné? Ta fazolka ve vás opravdu nepotřebuje extra porci oběda. Je to zkrátka zástěrka pro obyčejné obžerství, které propuklo ve chvíli, kdy se vám splašily chutě a cesta ven je trnitá, takže proč si nedopřát? Málem jsem si vrazila facku, když jsem to o sobě asi před čtrnácti dny úplně nečekaně a spontánně prohlásila. Žrala jsem jak protržená, co mi zrovna přišlo pod ruku a tohle měla být omluva. Trapná! Jsem zkrátka čas od času při chuti. (PS: Po tomhle odstavci jsem se zvedla a donesla si misku bulguru s kuřecím masem 🙂)
S tím pitím je to kapitola sama o sobě, ale snažím se.

3. NEPROKLEJEŠ SVÉHO MUŽE ZA TO, JAK SE CÍTÍŠ NEBO JAK VYPADÁŠ!
Kamil mě dost často pošťuchuje. Během prvního těhotenství jsem se kolikrát i rozbrečela. Bylo mi líto, že se do mě strefuje, že jsem tlustá, když jsem "jen" těhotná a nic s tím neudělám. (samozřejmě to nemyslel nijak vážně, ale hormony jsou hormony) A pak přišlo klasické vyčítání: "Vždyť za to můžeš Ty!"
Teď všechny tyhle poznámky házím za hlavu (však on se nám taky pěkně zakulatil! 🙂) a užívám si bříško, stehna, zadek, prsa a vůbec všechno, co k těhotenství patří, co to jde, protože je dost pravděpodobné, že je to třeba naposledy...

4. NEZANEVŘEŠ NA POMOC SVÝCH BLIŽNÍCH A BUDEŠ VÍCE ODPOČÍVAT!
Tohle si asi budu muset nechat vytetovat na čelo, abych si při každém pohledu do zrcadla připomněla, že už příští měsíc rodím a tak bych konečně mohla zvolnit. Jenže to je tak, když celou dobu máte pocit, že je dost času a pak už skoro žádný čas není, a je ještě potřeba udělat tolik věcí. Naštěstí máme hodné babičky a dědečky, kteří pomáhají s hlídáním Tobíka a já mám tak čas od času prostor v klidu udělat, co je potřeba nebo se i chvíli natáhnout. Vše si navíc ráda dělám sama, mám z toho pak radost a celkově lepší pocit, ale brzy nastane chvíle, kdy se bude pomoc hodit ještě o něco víc a pak si o ní nebudu stydět říct.

5. CTI SVÉ TĚLO I MYSL SVOU!
Mohlo by se zdát, že čtvrté a páté přikázání jsou prakticky totožná, ale není tomu tak. Vaše tělo vám dává jasné signály, které se byste neměli přehlížet. A tak, i když vím, jak Tobík plavání miluje, radši nikam nejedeme, když se necítím ve své kůži. Přesně vím, kdy si můžu dovolit ho chovat a nosit a kdy mu musím vysvětlit, že by mě bolelo bříško, a on to s pochopením přijme a štráduje vesele dál. Stejně tak jsou chvíle, kdy cítím, jak na mě všechno padá. Tobík je občas dost divoký, těhotenství má taky své nároky. Pomáhá mi horká sprcha nebo zmrzlina tajně před spaním, když jdou kluci spát dřív. Na čtení a šití už zase není čas nebo vlastně spíš energie. Obojí můžu dělat jen večer a to už se mi klíží oči. Je tedy důležité se pozorovat, nepřetěžovat se, naslouchat svému tělu, relaxovat a dělat věci, co člověka nabíjí, jak jen to jde.

6. NEPODCENÍŠ INTUICI!
Intuice a selský rozum jsou pro mě nejlepší průvodci těhotenstvím a mateřstvím. Zatím se vždy vyplatilo na ně dát. Nepotřebuji haldy odborných knížek, neletím s každou teplotou k doktorovi, netlačím své dítě do něčeho, na co ještě nestačí...
Intuice mi také od první chvíle prvního těhotenství říkala, že čekám chlapečka.

7. NEZRUINUJEŠ RODINNÝ ROZPOČET UTRÁCENÍM ZA DALŠÍ ROZTOMILÉ NESMYSLY!
Pro miminka se dnes dělá tolik krásných, úžasných, megaroztomilých oblečků, hraček, doplňků, ... Odolat je občas docela těžké. V tomhle ohledu se rozhodně vyplatilo, že nevíme, jestli čekáme holčičku nebo chlapečka. V té nejistotě nemám tendenci tolik utrácet. A taky si vždycky připomínám, že miminko je miminkem jen chviličku, ze všeho rychle vyroste, všechno ho rychle omrzí, tak se vlastně nevyplatí nic kupovat, ne?

8. NEBUDEŠ PŘI ZNEPOKOJIVÝCH PŘÍZNACÍCH VYHLEDÁVAT RADY, TIPY A DISKUZE NA MAMAWEBECH!
Nikdy víc! Musím se přiznat, že párkrát jsem to v prvním těhotenství udělala a ve finále mi nakonec ze všeho vyšlo to úplně nejhorší. Cituji: "Jo, to se mi dělo taky a nakonec se mi ve 38. den cyklu dostavila menstruace, takže pravděpodobně těhotná nejsi." "Jo, to znám, to se mi dělo ve 12. týdnu taky a potratila jsem." A panika je na světě! V každé diskuzi zkrátka najdete nějakou děsivou zkušenost, která vám na klidu rozhodně nepřidá. Každé těhotenství je individuální, každé ženské tělo se se změnami potýká jinak, každá žena má jiné pocity, jinak silné prožitky fyzické i psychické,... Moje rada tedy zní: Raději se naučte vnímat své vlastní tělo a svou mysl (viz bod 5) a spoléhejte se na svou intuici (viz bod 6.).

9. NEZAPOMENEŠ, JAK VYPADÁ TVÉ TĚLO PŘI POHLEDU OD PUPÍKU DOLŮ!
I když ten pohled na bříško zvrchu je kouzelnej!

10. NECVRNKNEŠ SI DO GATÍ!
S přibývajícím dítětem a ubývajícím prostorem to začíná být občas docela oříšek. Ne, že bych měla nějaké inkontinenční problémy, ale přišlo na vás někdy ke konci těhotenství nečekané kýchnutí ve chvíli, kdy se vám už chtělo opravdu hodně čůrat? Zatím jsem vše zvládla s grácií a suchejma gatěma, ale jsou chvilky, kdy mi tohle přikázání vytane na mysl.  Zbývá jen držet, nepovolit a doufat, že záchod je na blízku!

A jak to máte vy?

Najdete mě i na blogu: http://mujfialovysvet.blogspot.sk/

Nakonec jsem se rozhodla pro nepečený cheesecake s čerstvým ovocem. Příprava je rychlá a dort je výborný! Dorty dělám ráda sama, protože mi to za a) přijde takové hezčí, od srdíčka (je mi jasné, že s věkem budou narůstat i nároky, tak uvidíme, co ještě zvládnu ;)) a za b) mám kontrolu nad složením.

Dětský nepečený cheesecake:

Korpus

• 180-200g cereálních sušenek (např. Emco Originals)
• 80g másla

Náplň

• 2 lučina (kostka 100g)
• 250g (vanička) polotučného tvarohu
• smetana na šlehání 33%
• třtinový cukr dle uvážení

Na ozdobu

• jakékoliv ovoce, o kterém víte, že ho má vaše dítě rádo, a neosype se po něm

Tvaroh vyklopte z vaničky do cedníku vyloženého utěrkou, zakryjte, zatěžkejte a nechte vykapat. Sušenky rozdrťte na drobečky (v mixéru nebo hmoždíři), máslo rozpusťte, smíchejte dohromady. Vsypte do kulaté dortové formy a upěchujte pomocí skleničky s rovným dnem. Vložte do lednice.Lučinu a tvaroh vyšlehejte s třtinovým cukrem (dle chuti a uvážení, já dala opravdu jen trošičku cca 1-2 lžíce). Smetanu našlehejte a jemně vmíchejte do tvarohové směsi. Směs rovnoměrně rozetřete na korpus a dejte zpět do ledničky (ideálně přes noc). Ovoce dejte na dort až těsně před podáváním, aby zbytečně neoschlo.

Potěšilo mě, že můj dort nakonec zmizel rychleji než profi dort s krtkem, který dostal Tobík od dědy. Na pohled byl sice hezčí, ale jinak to projel. Máme zkrátka radši lehčí dortíky, takže pokud to máte taky tak, tenhle určitě vyzkoušejte a nemusí to být zrovna na narozeniny. ;)