Hranice první a druhé vánoční vlny... je 26.12.. konečně jsem se nadechla, najedla a došla si na toaletu, takže můžu nabídnout pohled z druhé strany...
Naše Vánoce jsou v první linii o tom, být všichni spolu (11 lidí a další zvířecí mazlíčkové u stromečku...), bylo to i letos moc prima a velmi si toho všeho vážím.
Druhá vlna, která nás intenzivně opláchne, je vlna hudební a ta nás každoročně vychyluje ze směru celkem spolehlivě... Obě moje lentilky zpívají ve sboru při gymnáziu, do kterého starší chodila a mladší chodí a aby toho nebylo málo, v naší totálně nestřediskové obci už 12 let organizujeme příležitostný vánoční sbor, do něj letos aktivně od září docházím já a mladší lentilka (starší už to kvůli odjezdům na VŠ nestíhala...).
Na půlnoční mši v naší krásné kapli bohužel nemáme nárok, pan farář ji prostě na Štědrý den nestihne, takže jsme vymysleli vánoční zpívání, abychom se mohli alespoň sejít, poděkovat za narození Ježíška a užít si tu vánoční náladu se sousedy...
A teď to vlnění, starší lentilka v rámci Vánoc odzpívá a odehraje 6 koncertů, mladší letos trhne rekord, tu čeká 10 vystoupení a já se budu klepat trémou "jen" 4krát... V logistice převozů osob a akordeonu, stojánků a drobných rytmických nástrojů jsme za ty roky téměř stoprocentní, Pentagon by se od nás mohl učit...
Tak až vyrazíte na vánoční koncert, podívejte se, jestli někteří účinkující nemají kolem hlavy svatozář, protože rozdat tolik vánoční nálady, radosti a energie v několika málo dnech, to je fakt výkon hodný andělů... Pěkné povánoční dny i vám!❤

...Loni nás bylo na Vánoce v naší chalupě pod horama celkem deset. Naši pětičlennou rodinu již tradičně doplňuje moje mamka a bráška s celou rodinou, už si bez nich den, kdy se narodil Ježíšek, neumíme představit... Jsme spolu rádi a vůbec nevadí, že to rozhodně nejsou svátky klidu a míru, viz moje KZ z loňských Vánoc...
Letos nás bude ještě víc, pozvali jsme jednoho báječného kluka. S maminkou se musel rozloučit navždy před pěti lety a minulý týden pochoval i svého tatínka... Jsem moc ráda, že naše pozvání přijal, kdybych mohla adoptovat ještě jedno "dítě", beru ho všemi deseti... Na některé z nás život opravdu naloží velmi těžké břemeno a neptá se, jestli chceme nebo ne. Kdybych mu tak mohla pod stromeček zabalit už jenom štěstí a spokojený život, moc bych mu to přála... ❤
Tak nám držte palce, ať to 24.12. všichni dáme...
Požehnané vánoční svátky a do dalšího roku hlavně hodně zdraví (to ostatní už nějak zvládnem...)! Jana

... většinou se nad vzpomínkami nijak intenzivně nedojímám, žiju přítomností a těším se na to, co příjde...
Ale teď to na mě nějak dolehlo nebo co...
Přesně před pěti lety jsem zažívala absolutní euforii, štěstí, obavy, strach a nejistotu z věcí příštích, hormony se mnou mlátily o podlahu víc než v pubertě, vše bylo najednou krásně vzhůru nohama a já nevěděla, jestli se těšit nebo bát...
Měli jsme těsně před návštěvou kojeňáčku, kde jsme se měli 17.12.2014 seznámit s naším malíčkem... Pamatuju si na to jako dnes...
O Vánocích pod stromečkem jsme babičce a bratrově rodině oznamovali, že do naší rodiny přibyde další človíček a teď mi tu vyhrává na kytaru koledy osmiletý syn, který je stále chlapečkem s velkou nadějí, má pevné místo v naší rodině, lásku, jistotu, rodiče, sestry, babičku a své "doma"...
Vánoční anděl nám před pěti lety přinesl další dětský úsměv, zázrak a naději do života... Věřím na vánoční kouzlo, jedno jsem prožila a každý den jsem za něj vděčná❤...
Pěknou adventní neděli vám všem! Jana

...čím jsem starší, tím víc si vážím života jako takového...❤
A teď mi tu na stole hoří plamínek za jeden úplně zbytečně zmařený... Zkouším si představit bolest, prázdnotu a beznaděj mámy, které nepříjde domů její jedenadvacetiletý syn, protože zemřel při autonehodě... Bývalý žák naší školy, skromný prima kluk...
Nemusím všemu rozumět (o to se ani nesnažím), ale smířit se s tím prostě nedokážu...

Dražím, dražíš, dražíme...
Já již po dvanácté... Přesně tolikrát jsem tady na MK použila klubíčka k tomu, aby pomáhala... Letos pro jednu malou statečnou princeznu Táničku... Pokud vám doma chybí pletená neutrální deka do kočárku nebo do postýlky, stavte se a můžete pomoci andělům vykouzlit na další dětské tvářičce krásný vánoční úsměv...❤
https://www.modrykonik.cz/group/4603/

Můj manžel je nadšený běžec amatér.
Na tom by ostatně nebylo nic divného (koneckonců, dnes běhá kdekdo, někdo za ženskýma, jiný po lese...), ale legrace končí, když mu potřebuju koupit něco na sebe (a výjmečně to nejsou běžecké kraťasy nebo ponožky (boty si zásadně kupuje sám, to je vyšší level nakupování...).
A tak se ptám znalejších, kam se mám prosím vypravit pro pánský kabát, který by byl na štíhlou vyšší postavu a neměl rukávy k loktům? Buďto by mohl vzít podnájemníka nebo mu oblečení sedí v ramenou a je krátké...Díky za vaše případné tipy a doporučení, já už si nevím rady...☹

... nikdy nekončící příběh v naší nestřediskové obci... aneb já i ty, všichni jsme hasiči...
Na který den hlásí nejhorší počasí z celého týdne? Přece na sobotu...
Kdy mají děti okrskové hasičské závody Plamen? Přece v sobotu...
Malíček poběží za mladší, nejstarší dcera v roli vedoucí jede taky (se starším družstvem žáků).
Chlapečka asi obalím do igelitu, protože při své šikovnosti nejen úplně zmokne, ale určitě se vyválí i v tom největším bahně, které na trase potká..., půl svých věcí tam zapomene a zbytek bude na Savo... ale jet prostě MUSÍ (mamko, kdo by za mě běžel a koho by na zdravovědě nosili, já jsem nejlehčí... já ho fakt miluju...)
No nic, navařím kotel bylinkového čaje s citronem a s medem, udělám polívku-vyprošťovačku, upeču pekáč buchet a budu ty svoje zmrzlé a špinavé ratolesti čekat... Snad mi na těch závodech nezapadají sněhem...❤ Pěkný víkend i vám!

Dnes byl náš malíček se třídou v bylinkové zahrádce na exkurzi.
Když dorazil nadšený domů a začal mi stylem "kafemlejnek" líčit, co všechno viděl, k čemu voněl a z čeho si udělal bylinkový čaj, ptala jsem se ho, jestli si tam taky utrhl zapomínalku obecnou (pořád ale fakt pořád někde něco nechává, zapomíná, takže se s ním nenudím...).
Hluboce se zamyslel, upřel na mě ty svoje obrovský čokoládový oči, ve kterých se topím už od té doby, co jsem ho poprvé vzala v kojeňáčku do náruče, a s naprosto vážnou tváří mi odpověděl, že zapomínalka obecná tam nebyla, ale utrhl mi dobromysl, nacpal ji do lahve s vodou, co si nosí na pití, a nechal mi ji vylouhovat, abych se mohla doma napít, protože tahle bylinka je na dobrou náladu a na nervy maminkám, co mají se svými dětmi samé starosti...
Spadla mi brada, poctivě jsem vyprázdnila láhev s dobromyslím odvarem, zamáčkla jsem slzu a připsala svému chlapečkovi velké významné plus...❤
Asi to fakt bude láska (i když se nenarodil nám, prostě na nás v tom kojeňáčku čekal...)...
A tak radím i vám, dejte si dobromysl, ono to všechno půjde líp... Pěkný večer vám všem!🙂

...jééé, tak už je to zase rok!!! To to utíká...
V sobotu jsem vypravila svojí prostřední lentilku posedmé (!?!) s velkým batohem do divočiny bez signálu, elektriky, teplé vody...
Dobře jsem si prohlédla, jak je čistá, voňavá a vymydlená, protože až se mi po těch 14ti dnech z tábora vrátí, bude bez nadsázky jako🐷...
Letos měla trošku kuní xichtík, protože už měla jet jako praktikantka, ale nakonec se přihlásilo méně dětí, takže ty šestnáctileté ještě stáhli jako děti, ale myslím, že jí to ve finále moc vadit nebude, soudě podle již zveřejněných fotek si to tam užívá i v roli "chovance "...
Jen doufám, že vedení tábora a celá jeho "bažina" (kompletní personál) ještě chvíli vydrží, přístí rok chci s lentilkou poslat i malíčka... (celých čtrnáct dní bez dvou dětí si bohužel nedokážu ani představit, to asi fakt nedám...😅😅😅, kecám, DÁM a už teď se na to naprosto nemateřsky TĚŠÍM!!!😇

Další rozměr rodičovství...
Moje nejstarší lentilka teď právě dělá maturitu... Držet palce můžete, jak chcete, myslet na ní třeba hodinu v kuse, ale to je tak asi všechno, co s tím jako rodič uděláte...
Nezbývá než věřit, že to dá...❤

Třikrát sláva hasičům a těm dobrovolným zvlášť...
O posedlosti hasičským sportem v naší malé a totálně nestřediskové obci už jsem psala... Nadšení všech zúčastněných dnes sklidilo své úspěchy, na okrskové soutěži dopoledne vyhrály svou kategorii mladší i starší žáci, na odpolední klání dospělých jsme vyslali tři ženská a tři mužská družstva a bilance je i v této části dne velmi radostná... Tři první místa (ženy II, muži I a II), jedno druhé a dvě třetí místa...
tak nevím, asi nás ve vedlejší vesnici, kde se letos okrsek konal, moc rádi mít nebudou... Byly to fakt bomby, o soutěži jednotlivců ani nemluvím... Starší lentilka bodovala na všech frontách, mladší lentilka - košařka sklidila potlesk na otevřené scéně, jsem moc ráda, že se jim to povedlo.
DOBŘE VY, HOLKY MOJE!!!❤👏👍

@edeltraut
Ahoj Eli, teď jsem Tě viděla v televizních novinách... Moc Ti to slušelo...😉, šéf firmy může být spokojen a přidat nějakou odměnu za mediální reprezentaci firmy... měj se a pěkný víkend! 👏👍

... Ať žije posedlost hasičským sportem!!! 🙂
Dnes se mi všechny tři děti střídaly na místním hřišti jak apoštolové na orloji, protože celá naše vesnice oprašuje útok na okrskovou soutěž, která se bude o víkendu konat v sousední vesnici.
První vyrazila nejstarší lentilka, s nejmladšími ženami běhá proudnici a ještě si ji jedno družstvo půjčuje na béčka, ta trénovala ve dvě hodiny.
O půl čtvrté vyrazila ta samá dcera na trénink se staršími žáky, které už vede jako vedoucí.
O půl páté vyrazil ten nejmladší (Mamko, já sice útok neběhám - je velmi maličký a drobný -, ale hadice jim musím pomoct motat, víš, to pak jde rychleji...), o půl šesté natáhla tretry prostřední dcera, ta poběží s mladšími ženami, dělá košařku... Dorazila tak zmrzlá, že ani mluvit nemohla, pod peřinou a s horkým čajem ji rozehřívám ještě teď...
Já tu vesnickou pospolitost fakt miluju...!❤

@eluska88
@luca16
...Moc děkuji za ochotu a rady, včera jsem poprvé natáhla osnovu (Soft Donegal a Jawoll, 42 párů) a konečně jsem začala... Do mistrovství tkalců mám ještě strašně daleko, ale start už mám za sebou😉... měla by to být šála 😉 Je to fakt paráda!!!❤

Pěknou neděli, prosím o vaše osvědčené tipy na jarní detoxikaci organismu. Díky!🙂

...běh času člověk nezastaví...
To se jen párkrát otočíte a najednou vám z kolíbky vyrostou nejen do krásy, ale taky k maturitě...❤
Hodně štěstí, má holčičko za odměnu, vítr do zad a nezapomeň, že já Ti držím palce každý den!

#fisherprice_laska
Láska k adoptovanému dítěti je láska umocněná na druhou...
Miluju své dvě vlastní dcery láskou nepodmíněnou, opravdovou a upřímnou, která je na celý život❤❤(aby ne, když jedna je holčičkou za odměnu a ta druhá holčičkou pro radost...).
Ale láska k našemu sedmiletému chlapečkovi, který v sobě nese velkou naději, ta je jiná... nevyrostl v mém těle, ale vyrostl pro nás, prostě na nás v tom kojeňáčku počkal, je náš úplně celý, i s těmi probdělými nocemi u jeho postýlky, i s těmi všemi trampotami a starostmi, které díky němu prožíváme (a mohli jsme si je ušetřit, jak tvrdí škarohlídi😕)...
Možná tahle láska všechno nevydrží, až příjde puberta a poznání, že krev není voda, možná ta moje láska na misce vah stačit nebude, ale chci se alespoň pokusit dát mu ji co nejvíc... Život není pohádka, ale naději na dobrý konec máme vždycky...❤
PS: Foto z pochopitelných důvodů nepřikládám, soukromí a anonymita mých dětí jsou pro mě důležité...🙂

Tady se ví všechno😉...
Pracujete některá na pozici projektový manager? Můžete mi prosím vyjasnit bližší náplň práce? Díky moc a pěkný večer!

Jsem tak ráda, že jsou pořád ještě chvíle, kdy se ukáže, že svět je v pořádku...❤
Bydlíme na vesnici, která má necelých 300 obyvatel. Náš chlapeček byl až do včerejška jediné místní adoptované dítě, ale včera si jeden manželský pár naprosto nečekaně přivezl čtyřměsíční holčičku...
...Mluvit skoro nemůžu, mám krk stažený dojetím a cloumají se mnou emoce, protože před čtyřmi roky jsme prožívali to samé...
Takže vítej, maličká, vybrali Ti báječné místo k životu a ty nejlepší rodiče pod sluncem, ke vší smůle jsi měla vlastně obrovské štěstí, Tvá nová maminka a tatínek Ti připraví pohádkové dětství plné lásky, moc Ti to všechno přeju, princezno ❤
Celý svět spasit nejde, ale člověka zachránit můžeme (nebo se o to alespoň pokusit...)
Pěkný večer vám všem!

Včera jsem psala o první rovině našich Vánoc - být spolu,,,
Vánoční čas v naší rodině se v druhém plánu nese na hudební vlně a někdy nás ta vlna opláchne a vychýlí ze směru celkem spolehlivě😅...

Moje dcery chodí do sboru při gymnáziu, který kolem Vánoc odzpívá 8 koncertů, starší lentilka ještě letos z řady zpěváků přebíhá do sekce muzikantů a doprovází sbor na akordeon. takže ho všude vláčí sebou...
Navíc jsme všechny tři aktivní v příležitostném sboru naší obce (tady to ani jinak nejde, je nás necelých 300 obyvatel, takže když se něco pořádá - a to u nás opravdu každou chvíli, musí všechni, co můžou...), letos jsme zpívali na Štědrý den v kapli a další dva koncerty jsme měli právě na Boží Hod.

A teď to příjde, soustřeďte se, Pentagon by se v naší rodině mohl učit, logistika přesunů s využitím jednoho auta, to je silná stránka naší rodiny... 😂
11.45h - obě dcery i s akordeonem odjíždějí cca 6km na sborový bus - veze je soused spolu se dvěma vlastními dcerami, které naštěstí zpívají taky...
12.45h - manžel s maličkem odjíždějí cca 30km na první koncert dcer jako diváci
15.30h - manžel nabírá malíčka, prostřední lentilku a dvě sousedovy holky, odváží je cca 35km do kaple sv. Antonína ve vesnici, kde má od 17h koncert náš vesnický sbor, starší dcera s nimi odjet nemůže, akordeon by chyběl na druhém koncertu sboru gymnázia, takže se svým sborem odjíždí cca 20km, akordeon má sebou
16.15h - odcházím k sousedům, jejich auto odváží mě, jejich nejmladší dceru, všechny nástroje (včetně basy), aparaturu, basáka a sbormistryni cca 5km na první koncert
16.45h - manžel s neskrývanou radostí zjistil, že je vyřazen z řad taxislužby, vesnický sbor se na další koncert přepraví i bez něj, radostně naložil malíčka a odjíždí domů...
17h - začíná první koncert vesnického sboru
18h - konec prvního koncertu, přesun celého sboru cca 13km (mě a mou lentilku veze opět jiné auto, sousedi už mají plno...) do evangelického kostela, kde topí, dostaneme čaj a je tam tak nádherná akustika, že zpívání tam je vlastně za odměnu... celý sbor je tak vymrzlý z kaple, že teď vyzpíváme i to, co normálně dáváme s vypětím všech sil a světě, div se, sbormistryně je z toho úplně vedle - sbor se ROZHÝBAL...!!!
20h - konec druhého koncertu, já i prostřední lentilka se opět s jiným řidičem dostáváme domů
20.10h - volá nejstarší lentilka, že se s holkama domluvily na Štěpánskou zábavu, jestli může jít (může, proč by nemohla), domů už bohužel nepřijede, přespí u kamarádky, která ji zítra odveze na seřadiště před gymnázium, ale akordeon nechala u kytaristy, jestli by se pro něj taťka nemohl otočit, zítra ho potřebuje na koncert...
21h - manžel konečně uklízí auto do garáže a tiše děkuje Bohu, že dnešní den se všemi svými dětmi a manželkou ve zdraví přežil...
A takhle si tu žijeme, krásné dny vám všem! 🙂
PS: A ten akordeon dnes manžel i s prostřední lentilkou a oběma dcerami souseda odváží dnes na seřadiště před gymnázium................................

Vánoce v našem podání rozhodně nejsou svátky klidu a míru, my je prožíváme především jako chvíle s těmi, které máme rádi...❤
Takže letos (ostatně jako každý rok) se nás na Štědrý den sešlo 10 u stolu (+ další zvířectvo pod stolem). Každoročně přijíždí bráška s rodinou. Je to blázinec, nemáme šanci na klidné shlédnutí večerní pohádky, pod nohama se neustále pletou děti, štěkalové nebo mňoukalky, volat Ježíška chodíme ven před chalupu (ke všeobecnému pobavení všech sousedů) a donášková podstromečková služba se krutě zapotí, než snese dárky pro 10 lidí na místo určení...
Všichni to milujeme, všichni se na společné Vánoce vždy těšíme, všichni si to užijeme a hlavně, nikdo není sám, jsme prostě krásně SPOLU ❤
Přeju vám i ostatní vánoční dny podle vašich představ. Ježíšek a naděje se nám rodí každý rok, stačí jen věřit v dobro kolem nás a vidět vánoční anděly, kteří na křídlech přinášejí dětský úsměv...
Požehnané Vánoce vám všem! Jana ❄❄❄

Chlapská chvilka v obýváku...
Malíček se dnes popral ve škole, kluci proti holkám...
Manžel: "Janku, umíš si představit, že bych přišel k mamce a dal jí facku nebo se s ní popral?"
Malíček: " To bys ,taťko, nemohl udělat, protože ty máš mamku rád...
- "To máš pravdu, mám ji rád, ale hlavně, kluci se s holkama přece neperou, holky jsou slabší a chlapi je musí chránit."
- Já bych je taky rád chránil, ale dneska to fakt nešlo..."
Tak nevím... Snad ať si to chlapi vyřeší spolu...❤

... jak to vypadá, když okolnosti nejsou nakloněny charitě...
Už si připadám jak totálně nespolehlivá osoba, fakt... Posuďte samy/i...
Minulý týden ve čtvrtek jsem měla posílat vydražený výrobek z charitativní dražby, u nás "tamkdeliškydávajídobrounoc" pošta není, musím cca 6km do města.
Na dveřích od pošty cedule jako vrata, že jim spadl systém a pošta z toho důvodu mimo provoz...
Tak jsem adresátce ohlásila zpoždění s tím, že zásilku odešlu dnes. příjdu domů z práce, otevřu garáž, abych se mohla dopravit na poštu a těsně před chalupou spadl přes cestu totálně namrzlý jasan... Doteď jsme likvidovali dřevo, abychom zprůjezdnili cestu...
Kdy já ten výrobek asi pošlu? Ani bych se nedivila, kdyby na oblast Orlických hor zítra přišlo zemětřesení nebo tajfun, to jsme tu ještě neměli...😅
Asi začnu psát knížky, ani si nebudu muset moc vymýšlet... Pěkný podvečer!
Tímto se veřejně omlouvám @luckade, do Vánoc to určitě stihnu... Díky za pochopení! Jana

... kdyby to pořád ještě někdo nevěděl, tak Modrý koník pomáhá, kde může...
Tentokrát třem dětem...
Na vánoční zázrak si musíme ještě pár dní počkat, ale dobrý pocit z dobrého skutku můžeme mít už teď... Čekáme na vás ve skupince Charitativní dražba, tak se stavte...

Včera jsme s manželem a naším malíčkem absolvovali velmi příjemné setkání s dalšími pěti páry, se kterými jsme se připravovali ve stený čas k adopci.
Stačilo mi jenom sedět a dívat se na ty spokojené tatínky, šťastné maminky a celkem 7 krásných dětí, které naštěstí mají své doma, jistotu lásky a náruče, která je jen pro ně...
Někdy je to všechno velmi náročné, poslední tři roky podávám výkon na 130%, jsem utahaná jak štěně a večer padám do postele téměř v bezvědomí, ale když se podívám do těch jeho nádherných čokoládových očí, pohladí mě po tváři a umotá mi růži z javorových listů, vím naprosto bezpečně, že mi to za to všechno prostě STOJÍ!!! Je náš se vším všudy a já jsem strašně vděčná za to, že k nám našel cestu...
Asi to opravdu bude láska...❤

... fakt nevím, proč je každý dobrý skutek po zásluze potrestán a pro dobrotu se člověk dostane úplně jinam, než původně chtěl... aneb kdybych si to chtěla vymyslet, tak se mi to nepodaří...😎😉😎 Tak se pobavte i vy...
Minulý týden ve středu jsem stála frontu v lékárně a pán stojící přede mnou náhle začal omdlévat. Sama mám s podobnými akcemi bohaté zkušenosti (mám permanentně nízký krevní tlak...), takže jsem neustoupila, ale naopak ho chytila a podepřela. Když jsem ho dovlekla na nedaleko stojící křesílko, nesouvisle se mi snažil vysvětlit, že na něj skočila nějaká chřipka a jde si koupit nějaké léky, aby mu rychle zabraly...
Mise se podařila, informace i bacily našly svého dalšího adresáta a mě v noci ze čtvrtka na pátek skolila tak brutální chřipka, že jsem ráno ani neudržela telefon, abych mohla zavolat do práce a oznámit nepřítomnost... Prospala jsem celý víkend, jsem sice slabá jako moucha, ale ŽIJU! A taky naprosto přesně vím, jak mizerně tomu omdlévajícímu pánovi bylo...
Dobrý pocit mě sice hřeje (na zemi v té lékárně mají dlažbu, zinknul by se do hlavy asi pořádně), ale příště si to pomáhání raději rozmyslím... (nerozmyslím, já se stejně znám...😉)
Pěkný večer!

Jsme pětičlenná rodina (+ babička). Plánování čehokoliv je u nás horší než příprava Pentagonu na vojenské manévry, posledních pár měsíců mám pocit, že největší výhrou je, když jsou večer všichni členové rodiny ve své vlastní posteli...
Zrovna dnes, taková pěkná sobota... Nejstarší lentilka od rána (nevím do kdy, ještě nebyla doma...) na hasičských závodech, kde soutěžila dokonce za dva týmy. Prostřední lentilka je na táboře a my s mužem a naším malíčkem na Vysočině - akce Běhej lesy. Oba chlapi závodili (500m a 21km), já s podvrtnutým kotníkem fandila, fotila, držela palce a lahve s vodou. Sice masovka, ale velmi příjemná, dobře zorganizovaná a parádní... běhat lesy je prostě fajn!!! Tak pěknou neděli všem!

...rok se s rokem sešel, opět jsem vyprovodila svojí voňavou a rozesmátou holčičku pro radost ❤s obrovským batohem, spacákem a dalšími táborovými nutnostmi na autobus, který ji asi po šesté odvezl do divočiny, kde si budem 14 dní užívat táborového života s Pánem všech prstenů...
Zase přijede jako prase🐷 (léty prověřená zkušenost, možná bude i trochu smrdět...), lahev Sava (na dceru nebo na oblečení, to ještě nevím...) jsem zakoupila a strašně (ale fakt STRAŠNĚ) se těším na její dopisy, na její vyprávění a na to, jak přijede nadšená, spokojená a plná báječných zážitků... (alespoň jedno dítě je v tomhle po mně, u chlapečka ještě nevím...).
Třikrát sláva všem vedoucím a ostatnímu personálu, jsou báječní a tábor bez signálu, wifi, teplé vody a elektřiny je přesně to, co k našim prázdninám patří!!!👍