Zápal plic, odborným názvem pneumonie, je zánětlivé onemocnění, které v ČR postihne až 2,5% dětí za rok. Zánět se nachází na dolních cestách dýchacích a v plicních tkáních a je projevem obranné reakce organismu na přítomnost určitých mikrobů, bakterií (např. pneumokoka Streptococcus pneumoniae, Streptococcus pyogenes, Staphylococcus aureus, Heamophilus influenzae, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli), virů (Herpes zoster5, cytomegalovirus, RS virus), či prvoků (Pneumocystis jirovecci/carinii).
Nemoc se šíří kapénkovou nákazou a dále může vzniknout jak infekcí bakteriemi, viry, plísněmi, atd. a nebo také bez příčiny, tj. bez známé příčiny. Do jaké míry je onemocnění závažné a jaký bude mít průběh je přímo závislé na typu mikrobu, věku pacienta a jeho fyzickém stavu, životním stylu aj.
K nejčastějším vyvolávatelům zápalu plic patří:
Pneumonie může vzniknout infekcí bakteriemi, virusy, plísněmi a nebo také bez příčiny. Do jaké míry je onemocnění závažné a jaký bude mít průběh je přímo závislé na typu mikroba, věku pacienta, jeho fyzického stavu a životního stylu.
Nejčastějším vyvolávatelem zápalu plic jsou virusy, které poškodí dýchací cesty a mění vlastnosti sekretu. Vytváří tak vhodné podmínky bakteriím. K virusové infekci se proto často přidruží bakteriální infekce.
Aby došlo ke zjištění vyvolávatele, dělá se bakteriologické, virologické, mykologické a parazitologické vyšetření. Materiál potřebný na tyto vyšetření se odebírá z hlubokých výtěrů nosohltanu, z vykašlaných hlenů a krve.
Někteří vyvolávatelé způsobují zápal plic jen v určitých věkových obdobích. U novorozenců7 se nejčastěji objevují bakteriální zápaly plic. V kojeneckém věku jsou to nejčastěji zápaly plic vyvolané virusy. U starších dětí jde nejčastěji o mykoplazmové a nebo bakteriální zápaly plic.
U dětí může vyvolat bolesti břicha4. Ke stanovení diagnózy je rozhodujúcí RTG vyšetření plic.
Úmrtnost na zápal plic je velmi nízká, avšak i přesto existují ohrožené skupiny, které mohou této nemoci podlehnout. Jednou z nich jsou starší lidé, lidé dlouhodobě nemocní a další ohroženou skupinou jsou i děti, které mají oslabený imunitní systém, chronická onemocnění plic, vrozené srdeční vady a nebo děti, které se narodily před termínem porodu74, tzv. nedonošenci. Nebezpečný je zápal plic i pro novorozence7, protože na ty může nemoc přenést matka ještě v děloze3 před narozením a nebo při porodu29, či na novorozeneckém oddělení.
Protože zápal plic způsobuje hned několik původců, je i příznaků této nemoci hned několik. Zejména u starších lidí je projev této nemoci atypický, protože zapříčiňuje zmatenost a vyvolává poruchy rovnováhy, starší lidé často upadnou, apod.
Mezi časté příznaky patří kašel11 - ze začátku dráždivý a později vykašlávací, dále ostrá až bodavá bolest na hrudi, obtížné dýchání, horečka1, zimnice, třesavka, bolesti hlavy, kloubů, svalů, nevolnosti, zvracení, náladovost, ztráta chuti k jídlu.
Mezi méně časté příznaky patří např. úbytek na váze, noční pocení, vykašlávání hlenu (možná i s krví), únava - tyto zejména u tuberkulózy nebo pneumocystóze, dále cyantóza, což je namodralost kůže a sliznic.
Dítě si toto zánětlivé onemocnění může přivodit i pouhým nachlazením a nebo promočením.
Nejčastějšími příznaky u dětí, který už tedy napadl sklípky a není "pouhým" zánětem průdušek, jsou:
Má-li dítě uvedené příznaky, musí navštívit lékaře, který zápal plic buď potvrdí a nebo vyvrátí a nasadí vhodnou léčbu. U zápalu plic se provádí odběr krve, rentgen plic a vyšetření hlenu.
Projevy a celkový stav dítěte ovlivňuje věk a forma zápalu plic. Stav dítěte může být vážný a nebo nemusí jít o vážné ohrožení dítěte. U kojenců má zápal plic často rychlý průběh a brzký vznik septického vážného stavu. Zápal plic u nedonošených novorozenců a nebo u novorozenců s nízkou porodní hmotnost se může projevit jen nespecifickými projevy jako např. nechutenství, neprospívání, bledost, zrychlené dýchání a namodralá barva kůže při pití.
U starších dětí onemocnění začíná nejprve jako infekce horních dýchacích cest s postupným zvyšováním tělesné teploty, děti kašlou. Kašel je na začátku suchý, dráždivý a později děti začnou vykašlávat hleny. Někdy je přítomna bolest na hrudníku a zrychlené srdeční frekvence.
Léčba probíhá podle původce onemocnění. Bakteriální zápal plic se léči antibiotiky a je nutné dobrat celé jejich balení. Pokud pacient balení nedobere celé, hrozí návrat nemoci. V případě virového původce si léčba vyžaduje hlavně klid na lůžku. Neinfekční zápal je léčen kortikoidy.
Léčba si nevyžaduje pobyt v nemocnici, obvykle trvá do 3 týdnů. Pokud ale lékař rozhodne o závažnosti stavu nemoci jako o vážném, či s těžkým průběhem, pacient je hospitalizován. V krajně závažných situacích může být umístěn i na JIP. Většina zápalů plic je léčena ze startu antibiotiky a pokud po 3 nezaberou, musí se odhalit původce a změnit terapie.
Děti by měly dodržovat:
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu