Alergie na vejce je imunitní rekce organismu na některou z bílkovin ptačích vajec1.
Může se projevovat jedním nebo kombinací více příznaků z široké škály kolika25, bolesti břicha, průjem1, zácpa, zvracení3, gastroezofageální reflux4, hleny ve stolici3 či krev ve stolici1, ekzém24, kopřivka, otoky, časté nemoci dýchacích cest, časté záněty středouší8, dlouhodobá rýma či kašel, astma3, nechutenství4, nepřibírání, chudokrevnost, neklid, poruchy spánku, poruchy chování.
Alergií na vejce trpí zhruba 2% malých dětí, alergenní potenciál žloutku je stejný jako v případě bílku.
Alergie na vejce může být typu IgE (kdy se v těle tvoří specifické IgE protilátky), nebo typu non-IgE (alergická reakce probíhá jinými mechanismy imunitního systému), non-IgE typ nelze prokázat krevnímy testy, nemusí se projevit ani reakce při kožních testech. Testy specifických IgE protilátek jsou, obzvlášť u malých dětí, spolehlivé nanejvýš na 50%. Mohou vycházet falešně pozitivně, kdy se v krvi nachází specifické IgE protilátky proti některé z vaječných bílkovin, ale reálně k alergické reakci na ně nedochází. Mohou ale vycházet především falešně negativně, kdy se v krvi specifické IgE protilátky nenachází, k alergické reakci po požití vajec dochází jinými mechanismy imunitního systému (non-IgE alergie), jedná se zpravidla o pozdní reakce (v řádech i dnů po snězení vajec). Jedinou spolehlivou diagnostickou metodou je tedy eliminačně-expoziční test (více o něm naleznete ve článku o potravinových alergiích6).
Alergie na slepičí a ostatní ptačí vejce1 vymizí u zhruba 80% malých alergiků do 3 let věku. Poměrně častý je souběh alergie na vejce s alergií na kuřecí a slepičí maso (záleží, na které bílkoviny vejce je alergie - zde se jedná o reakci na sérový albumin alfa-livetin). Alergici na vejce mají v pozdějším věku vyšší riziko alergie na peří.
Léčba spočívá v dodržování bezvaječné diety, pokud je dítě kojeno70, dietu často musí držet i maminka (pokud dítě reaguje i přes mateřské mléko. Bílkoviny vajec jsou termostabilní alergeny, jejich alergenní potenciál se varem snižuje jen minimálně, výrazněji se snižuje pouze u žloutku.
Během diety je třeba vyhýbat se vejcím všech druhů ptáků a to ve všech formách, obvykle je vhodné se vyhýbat i kuřecímu a slepičím masu. Je proto nezbytně nutné číst složení všech potravin, nevyhovující složení má především značná část sladkostí, zmrzlin, pečiva, těstovin, masných výrobků (řízky, karbanátky, sekaná, surimi), dresinků a lahůdek (neboť obvykle obsahují majonézu). Doporučeno je každý den podávat probiotika6 a dbát na zdravá střeva (omezit sladké, mléko a mléčné výrobky a lepek). Mezi vaječné bílkoviny patří i položky jako ovalbumin, ovoglobulin, ovamucin, lyzozym (používaný ke konzervaci sýrů), livetin, vaječný lecitin (emulgátor).
Vaječné bílkoviny obsahují také některé vakcíny, jedná se o, v rámci povinného očkování aplikovaný, Priorix a dále např. Priorix Tetra, vakcíny proti klíšťové encefalitidě a vakcíny proti chřipce.
Alergeny se mohou ve složení výrobků skrývat pod různými názvy. Složení výrobků se může změnit. Je proto jistější číst etikety i při již známém nebo tolerovaném výrobku.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu